Upíří den

Upírem myslím naše zdravotnictví a tentokrát v dobrém slova smyslu. Byla jsem totiž dnes dávat krev, takže mě na Karlově náměstí dokonale vysáli. Vypravila jsem se na jejich telefonickou žádost, takže moje nula pomůže někomu konkrétnímu, což mě těší obzvlášť. To je krevní paradox, jak je někdy nula důležitá:-) Ve čtvrtek je odběr vždycky fajn, je tam klid a pohoda. Zatímco pondělky a pátky, kdy si mnozí odběrem natahují víkend, připomínají blázinec. Dnes jsem tam navíc byla jediná žena. A také jediná bez doprovodu. Pánové měli s sebou každý minimálně dva kamarády. Asi nějaká akce Z:-) Ovšem vzápětí se ukázalo, že asi vědí, co dělají. Padali jak hrušky. Já jsem se rázem ocitla na vedlejší koleji, neb veškerý zdravotnický personál opečovával mužské dárce a já se dočkala jen jednoho strohého dotazu, zda je vše v pořádku?
:-( Aby nebylo, když to byl odběr číslo 42, ale i tak jsem se chvílemi cítila jako páté kolo u vozu. Občas je asi od věci omdlít a nechat se opečovávat:-) Tak zatímco sestřičky křísily hrdinné dárce, já pozorovala, co se za ta léta při odběrech změnilo. Dnes totiž proběhla zásadní inovace a to, že jsem nesměla přenášet svůj vlastní vyplněný dotazník a zdravotní kartu od jednoho stanoviště k druhému, jak tomu bývalo dřív. Přišlo prý nové nařízení a tak s tím běhají sestřičky. Jako by toho neměly dost. Zase jedno „moudré“ rozhodnutí. V praxi to vypadá tak, že sestřička provede úkon a letí k paní doktorce. Ta mi změří tlak a sestřička zase letí zpátky. A přenese moje přísně tajné materiály do odběrového sálu, kde mi vysají půl litru krve a materiály se spiklenecky přenášejí zpět. Prostě drama:-) Kdysi jsem za odběr dostala symbolický dárek (hrneček s podšálkem), občerstvení a lístky do divadla. Později jsme dostávali magazíny typu Koktejl, Nation Geography atd. Dnes máme k dispozici prošlé bulvární časopisy, jako je AHA, Rytmus života a podobné plátky, které navíc nesmí opustit ordinaci. Dostaneme poukaz na občerstvení v hodnotě 69 korun a je po akci. Navíc si nesmím přenášet vlastní dokumenty?! Pozoruji to už řadu let a jsem zvědavá, kam to všechno dospěje. Cestou z nemocnice jsem si ještě došla do laboratoře na odběr kvůli kontrole na štítnou žlázu, takže jsem byla vysátá dvojnásobně. Ale když už jsem to měla při cestě, vzala jsem to jedním vrzem. Za odměnu jsem si dala ve Světozoru pohár Barcelona – když mě teď čeká to španělské období:-) A zašla do knihkupectví Academia, kouknout, jestli mě mají:-) Stála jsem v této řadě: Němcová, Nezval, Nepil, Neruda, Neradová…Nu, srdíčko poskočilo:-) Byl to krásný pocit, hezký dárek za dnešní upírskou anabázi.  
   Teď jsem už doma – volný den je nejlepší bonus za darování krve – a tupě zírám do monitoru. Asi půjdu na chvilku zachrupnout, to trojí vysátí bylo přeci jen krapet přes čáru:-)