Láskou posedlí

  Láskou posedlí byl nedělní večer. Nešlo o nějaký nenadálý výbuch vášně, ale o divadelní představení v mém oblíbeném divadélku Ungelt. Podle programu mělo jít o strhující drama o vášních a tajemstvích života, kde v hlavních rolích excelují Vilma Cibulková a Miroslav Etzler spolu s Ladislavem Mrkvičkou a Vilémem Udatným. Krom Ladislava Mrkvičky to byla pravda. Místo něho hrál Martin Štěpánek. Ještě nás v programu upozornili, že na jevišti se kouří a představení že je bez přestávky. Tato výhoda se tím, že divadlo začíná v osm, poněkud eliminuje, ale zase si hry člověk užívá v kuse. Nemám moc ráda divadelní přestávky a Ungelt je jedno z mála divadel, které tuto alternativu nabízí.
Ovšem posunutý začátek zase nabízí možnost posedět v románském sklepení, které Milan Hein přeměnil na divadelní vinárnu a kde já osobně moc ráda posedávám. Není tu signál, což má své nesporné výhody, dýchá tu na vás historie, což mě, jako historií posedlou velmi těší, a sedíte na židlích, z nichž každá má svou vlastní historii. Já se včera usadila v pohodlném křesílku člena KGB Pavla Větrovce(1), kde sedávám nejraději. Hezky v rohu, pod lampou:-).
Představení trvalo hodinu a půl a šlo vskutku o zážitek, byť emočně vypjatý. Bylo nutné hru ještě rozebrat, k čemuž je již zmíněná vinárna ideální prostředí.
  Domů jsem se vrátila nabitá pozitivní jarní energií, která tak akorát stačila na dnešní náročné pracovní pondělí. Tím ale nebudu rozmělňovat kulturní zážitek z Ungeltu a tak jen suše konstatuji, že jsem ráda, že  pondělí je na smetišti dějin.

(1)KGB samozřejmě jako Karel Gott Band ( to kdyby náhodou někdo tápal:-))