sobota 13. března 2010

Závist nebo hloupost?

Když napsal Michal Viewegh Báječná léta pod psa, někde prohlásil, že v Sázavě s ním pak nemluvila ani klika od dveří. Jo, někteří lidé se stydí za svoji minulost, mnozí jsou jenom zbytečně vztahovační. (Asi by měli navštívit představení o Toltécích)
Tenkrát jsem si myslela, že je to hlavně z toho důvodu, že pan Viewegh je slavný a oni že se tak trochu chtějí přiživit na jeho slávě. A ono je všechno, jak už to tak bývá, trochu jinak. Lidé jsou prostě vztahovační, bez ohledu na to, zda slavní jste nebo ne. Poznala jsem to totiž na vlastní kůži a to jsem si jistá, že o mně v podstatě nikdo neví. Ale stačilo jenom, aby se Odnikud nikam začalo trochu prodávat a je to tady. V románovém fiktivním příběhu se začínají poznávat všichni obyvatelé mého rodného kraje. V místě, odkud jsem před třiadvaceti lety odešla, abych žila jinde, tvrdí, že píši o nich. A že to tak nebylo, protože u nich v rodině nikdo nekulhal a že tedy tím pádem lžu. Vysvětlit, že nejde o ničí konkrétní příběh, že jde o román na motivy zdejších osudů, si vysvětlit nedají. Už tedy nevysvětluji, nemá to cenu. Proto se navíc dovídám, že jimi pohrdám a to už opravdu nestojí za vysvětlování. Oni tam dokonce dokážou najít i to, co tam vůbec není. Takže rub a líc. Kniha se prodává, někomu se i líbí. To je ten líc. Rub, že se vynořilo něco, co bych nazvala asi závistí, i když nevím, co mi lze závidět. Nabízím podobným lidem, ať také napíšou knihu. Jejich reakce je ta, že mi v Praze, co nemáme nic pořádného na práci, můžeme sepisovat nějaké knihy. Někteří ještě dodají, že se v té škole asi nepřetrhnu, když mám tolik času. Jsou i tací, co spekulují o nemravném zisku. To se objevilo v plné míře, když moje maminka upekla na jedno autorské čtení koláče pro hosty. Na plakátě se v dobré víře potěšit starší dámu objevilo její jméno v kolonce sponzorů. To ovšem vyvolalo děsivou lavinu pomluv a klevet. Prý sponzoři, ta si tedy musela přijít na pěkné peníze. Mamince to bylo líto, já už se tomu jen směju. Že napsat dvě knihy není ani na uživení natož na nějaký zisk lze pak opravdu jen těžko vysvětlit. Nevysvětluji. Jen mě to trochu mrzí, ale s tím se dá žít. Jen na otázku z titulku si neumím odpovědět.

7 komentářů:

  1. Mám radost, že se kniha prodává! Jen člověk občas kroutí hlavou, co ty lidi nenapadne... Tak ať už závidí, nebo jsou hloupí, přeji, ať knihu přečte čím dál tím víc čtenářů!

    PS: Vtipný obrázek :-), teď, když slezl sníh, jsem také za baleťáka a hrozně mě to točí!!! Zvlášť, když uklízím a ta malá hovínka jsou všude :-(.

    OdpovědětVymazat
  2. Jitko,myslím že je to závist i hloupost dohromady.
    V Bibli jsem našla verš na tvé dnešní téma.
    "Zloba je krutá a hněv prudký,kdo však obstojí před závistí?" Asi tak.

    OdpovědětVymazat
  3. No já to šacuju na obojí...hloupí závistivci.
    Mě by to teda mrzelo! A řádně. Ale co už, že...člověk se musí naučit ignorovat podobné týpky.

    OdpovědětVymazat
  4. Tak to je mi líto...Jsem ale optimista a věřím, že těch dobře smýšlejících a přejících čtenářů bude víc:-)
    Přeji, ať se kniha prodává pořád tak pěkně a také přeji ten nemravný zisk:-)

    OdpovědětVymazat
  5. No asi to je fakt typické..navrch tohle Praha versus vesnice jsem léta zažívala, když jsem jezdila k amamce do podkrkonoší..každý vilu, nový atáka, já otřískanýho Peugeota..ale my pražáci si žijem:-)a to jsem nic nenapsala:_)

    OdpovědětVymazat
  6. Obojí. A je mi to líto. A také jsem překvapena. Já si totiž myslela, že je už zakořeněna v povědomí klevetářů skutečnost, že zde nebohatnou vzdělaní lidé ale všehoschopni bezsvědomci.
    Hodně čtenářů i já jim budu :o)

    OdpovědětVymazat
  7. Toltékové byli moudří, mám jejich filozofii ráda, leč aplikace v praxi mi zatím nejde :-(

    Závist a hloupost jdou obvykle ruku v ruce, obojí je otravné. Tobě přeju hodně čtenářů bez těchto vlastností :-)

    A ten vtip- ten nemá chybu!! ale když jsem v roli baletky, tak to mi tedy do smíchu vůbec není!!

    OdpovědětVymazat