úterý 9. března 2010

Františka

     Dnes má svátek Františka. Je to jméno, které už dnes tak často nepotkáte, což je velká škoda. Učím už mnoho let, ale Františku jsem ve školních lavicích ještě neměla. Učila jsem Perlu, Pěvu, Bereniku, Aarona či Alinu. Občas dochází k méně šťastným spojením jména a příjmení, takže se v třídnici objeví Tomáš Fuk, Prokop Buben, Kevin Ledvina či Květoň Obecný (přiznám, tady jsem chvíli tápala, zda náhodou nejde o motýla, ale nešlo). Nezažila jsem ta budovatelská jména, kdy se dívenka jmenovala Pětiletka Koniprdová , Revoluce Vítězná či Lenin Syrovátka (nalezeno na netu jako skutečná jména). Zachytila jsem jen Půlnoční bouři v médiích, osobně jsem se s ní nesetkala. V současnosti se vrací móda staročeských jmen, takže mám plno Aniček, Marušek či Josífků, jen Františku žádnou. Ale já mám to štěstí, že jednu znám. Je to moje nejmilejší teta, která je nositelka toho krásného jména. A když jí manžel ještě láskyplně oslovuje Fanynko, je to jméno ještě hezčí. Může to být Fanuška, Fany, Františka, těch variant je nepřeberně. Jsem zvědavá, jestli také zažije stejnou renesanci jako třeba Marie. Ale zase na druhou stranu, ojedinělost má své výhody. Člověk je nositelem jména sám a všichni vědí, o koho se jedná. Stáváte se jedinečným. V jedné třídě jsem jednou měla pět Ann. Museli jsme rozlišovat, Aňa, Anča, Andulka, Aninka, Anka a běda, když jsem to spletla. Jedinečnost si pěstuje každý. Ale já třeba vnímala oslovení Ančo jako trochu hrubé, nebo naštvané. Leč nebylo tomu tak, víme, že každý své jméno vnímá jinak. A tak jsem se to musela naučit. Horší bylo, když přišlo na nějaké oficiality. Anna jedna, druhá, třetí…. Já sama to zažila, na gymplu jsme byly čtyři Jitky v jedné třídě. A zkuste se pak někde podepsat jen Jitka. Samozřejmě, kreativitě se meze nekladou a všichni vždycky nějakou odlišnost vymyslíme. Ale ve finále být Františkou se hodně vyplatí. Je to jen vaše.:-)Garantuji, že mnoho jich nepotkáte.
Tak já tímto své milé Františce přeji všechno nejlepší k svátku a Vám posílám kvízovou otázku: kolik znáte František Vy?

17 komentářů:

  1. Já bohužel neznám ani jednu jedinou...

    OdpovědětVymazat
  2. Já jednu. Byla to moje babička. A říkalo se ji Františka, Fany, Francka, Franca prostě, jak si situace žádala.
    Živou žádnou.

    OdpovědětVymazat
  3. Já znám Františku jednu. Je to stejně stará holčička jako naše Evelínka. Evelína taky měla na seznamu jména jako Josefínka a Františka, ale u tatínka neprošlo. Mám ráda stará jména. A manželova babička byla Františka. Je to nádherné jméno.
    Kevin Ledvina a Květoň Obecný mě dobili. :oDD

    Já občas Filipovi "nadávám", když nechápe...ehm.."Dežo Demeter" a von nám byl jednou opravovat sporák pán toho jména. To jsem se držela, abych tak F, neoslovila. :o)

    OdpovědětVymazat
  4. Františku znám jednu, maminku mých dávných kamarádů. Ale třeba babička byla Josefa, to se taky nedává :-) Brácha jí říkal Pepičko :-)

    A myslím, že ta jména se jen tak neobjeví. Dvě moje kamarádky se nad takovými jmény šklebí a říkají něco o tom, jak by se jim ostatní děti smály... Takže pokud takhle bude uvažovat víc a víc lidí, je se staršími jmény ámen a se slovanskými vůbec (ačkoliv ani Františka ani Josefa nemají slovanský původ, ale na lidi tak působí).

    OdpovědětVymazat
  5. Františku neznám ani jednu...Jméno se mi ale líbí, Fanynka je krásné:-)
    Když jsme před 22 lety pojmenovali dceru Anežka, měla moje maminka hysterický záchvat, že jsme holce zkazili život. Nejdřív tvrdě vyžadovala změnu jména, týden s námi nepromluvila ani slovo, ale nakonec se umoudřila:-) Druhá dcera se jmenuje Tereza, těch je sice hodně, ale v rodině byl klid:-)

    OdpovědětVymazat
  6. Tedy Jitko...ten Květoň, kdybych nevěděla, že paní profesorky nelžou:-))))

    OdpovědětVymazat
  7. V sousední vesnici je paní Františka, je to už taková vetchá babička s moc milým úsměvem. Jinou neznám.
    Za to jsem se setkala s Vilemínou - vždy mi to připomene Řídící Márinku, kde právě Márinčina sestra byla Vilemína..

    OdpovědětVymazat
  8. Máš pravdu, Jitko, stará česká jména jsou na ústupu. Vládnou Terezky a Adélky-ale kdo se v tom má vyznat!?!

    My jsme holčičkám vybírali jména, která nebyla zrovna v módních vlnách-a podařilo se. Majda je po celou dobu své docházky ve třídě jediná a Martinka je v celé MŠ (100dětí) taky jediná. Tak mám radost.

    O jménech a jejich vybírání jsem četla knížku "Jak se bude jmenovat?" od M. Knappové- jsou tam uvedené zajímavé příklady prohřešků. Jména mě baví, pamatuju si je a někdy ty děti lituju- říkám si, jakou mexickou telenovelu maminka asi sledovala, když díťátko pojmenovala Sarah Štěříková...

    OdpovědětVymazat
  9. No, některá spojení jmen jsou opravdu perly:-)
    Františka jedna v rodině dědy byla. Jinak taky ze současnosti žádnou neznám... I když netradiční jména se zas u nám vyskytla, ale to asi bylo dáno místem narození - praděda Ferdinand Neužil taky zní zajímavě, babička Gertruda a prateta Hilda:-) nevím, dcera by mi asi moc nepoděkovala, kdyby se tak jmenovala, ale co já vím?

    OdpovědětVymazat
  10. Margarita Paroubková je taky síla :o)))

    OdpovědětVymazat
  11. Tak jsem se nad tím taky zamyslela... a přišla jsem na to, že jsem znala jen jedinou Františku (maminku mého tatínka), ale ta umřela už před 35 lety. Od té doby jsem žádnou jinou nepotkala, až teď v práci máme jednu Fanynku :-)

    OdpovědětVymazat
  12. František je opravdu málo, nemýlila jsem se. Josefín je také málo, ale učila jsem jednu. Gertruda a Hilda asi mají německé kořeny,tam je to myslím běžné? Znám něco jako výtku- ty jedna eliško bláhová. Pak ale tváří v tvář skutečné Elišce Bláhové- to je jako s Dežo Demeterem:-)
    Se jmény je někdy prostě legrace. Ale stará jména mám prostě ráda. I když ve finále je každé jméno hezké -když se hezky vysloví- to tvrdila moje babička.

    OdpovědětVymazat
  13. :-)Hezký den,tenhle článeček mě moc potěšil:-))...3.3.2010 se nám totiž narodila holčička...Františka:-))Všichni nám vybrané jméno pohanili...nechápu proč...vždyť se dá říci tolika krásnými způsoby:-)Máme ještě čtyřletá dvojčátka-také holčičky-Rozárku a Johanku...takže proč by ne Františka:-))Děkuji:-)

    OdpovědětVymazat
  14. A já blahopřeji k malé Františce. Je to moc hezké jméno. Stejně jako Rozárka a Johanka:-) Hodně štěstí:-)

    OdpovědětVymazat
  15. Děkujeme moc,Jitko:-)

    OdpovědětVymazat
  16. Františka v naší rodině z máminy strany taky byla, ale vím jen, že byla, ani fotografie už nemáme. Bohužel jsme přišli o rodinný fotoarchiv.
    Nás bylo ve třídě na SEŠ třicet sedm, jen tři kluci a v tom "zbytku" pět Jitek. Občas si na Spolužácích něco napíšeme a tak přemýšlím, která to Jitka vlastně za podpisem Jitka vězí. :)

    OdpovědětVymazat
  17. Bloumám si tu na Vašem blogu a tento článek mi připomíná, že jsem si nesměla vybrat jméno ani pro jedno dítě... Jméno Františka, Fanynka...se mi moooc líbí.

    OdpovědětVymazat