Sladké mámení

Cukrárny jsou sladkým hříchem všedního dne. Snad pokaždé, když jdu do cukrárny, objeví se takový radostný, mírně nostalgický a často i trošku provinilý pocit, že právě činím něco, co tak úplně nepatří do běžného denního standardu. Ale zároveň jde o pocit velmi sváteční, protože do cukrárny se přece nechodí každý den:-) Patřívalo kdysi k bontonu a svátečnímu nedělnímu odpoledni, vydat se na procházku nebo návštěvu, a pak - hurá do cukrárny. A tam mezi dorty, a zmrzlinami se najednou člověk ocitá ve světě, který se nedá s ničím srovnávat, protože je zcela odtržen od hluku aut a tramvají, shonu a starostí.  Klid, pohoda a dobroty. V Praze se takto sladkosti prodávají už od osmnáctého století - např. cukrárny Růžodol, U Myšáka, U Černé Matky Boží, Berger -a na Letné u Erharta-tam od roku 1937. A právě u Erharta  jsem dneska byla. Pravda, moc se to neslučuje s mým dietním plánem, ale dojednávat něco někde v zelenině není zrovna nejvhodnější. Sešli jsme se tady s panem nakladatelem nad plánem Světa knihy. A už se nám to rýsuje:-) S dortíkem a vínem to byla taková sladká vize. Máme k dispozici visačky (viz foto), to je taková první hmatatelná vlaštovka. Bodový plán nabývá na konkrétnosti a do popředí teď vystupuje  hlavně snaha přesvědčit lidi, aby přišli. To jistě bude úkol náročný, ale v cukrárně se vše zdá být sladce jednoduché, a tak jsem se vrátila ze schůzky nabitá pozitivní energií. A také energií mnoha joulů, které se ukrývají ve zdejších zákuscích, jenž vskutku nemají konkurenci. Je to opravdové mlsání .

Korpus dortíku má totiž tu správnou tuhost, čili nejde ani o nerozbitný „beton“, ani o promočené „blátíčko“, kteréžto dvě varianty jsou častým nedostatkem podobných výrobků v jiných cukrárnách. Zákusek tím pádem jde pohodlně ukrajovat, i když mně samozřejmě kus uletěl neznámo kam. Dle bontonu jsem se snažila tvářit nenápadně, ale letícího kousku si nešlo nevšimnout. Naštěstí zvečera už nebylo narváno a pan nakladatel je gentleman. Obrovskou pochvalu si na rozdíl od mého faux paux zaslouží krémový vnitřek zákusku, chutnající božsky, beze stop po podvádění s tuky nevalné kvality. Vršek byl ozdoben jen jahodou, aby nic nepřebíjelo chuť krému, takže celý zákusek mohu bezvýhradně doporučit. A jsem si jistá, že tady tak chutnají všechny, u Erharta se prostě nespletete. Je nepochybné, že nechává konkurenci v blízkém i širokém okolí daleko za sebou. K tomu bílý tramín červený a pracovní schůzka nemá chybu. Prostě sladké mámení:-)