Jinak to ani nazvat nejde.
Matějská pouť.
Vždycky, když ji navštívíme, vnímám to jako totální blázinec. Je to vždycky úlitba dětskému přání, není to běžná volnočasová aktivita. Poutě osobně moc nemusím, ale když už jsem tu Matějskou slíbila, tak tam prostě jdeme. A vždycky je to masakr. Strašný řev, děsivá hudba, šílený mumraj.
Přesto jsou tam pravidelně davy lidí, na některé adrenalinové atrakce jsou dokonce fronty. Takže stejný úsudek jako loni, dokavaď je na Matějské narváno a takové davy lidí mají na to, aby utrácely stovky za dvě až tři minuty vřískání na zdejších atrakcích, je pořád ještě dobře. A o bídě a nouzi se moc mluvit nedá, myslím si. Je to prostě blázinec, ale totální.
Žádné komentáře:
Okomentovat