středa 30. listopadu 2011

In nomine patris

Jsem člověk, který aktivně nepraktikuje víru, a osobně se cítím být ateistou, byť řadu církevních svátků (včetně adventuJ), mám ráda, uznávám a ctím. Přesto mi přišlo trochu jako paradox, když náš projekt Příběhů bezpráví zamířil do oblasti církevních dějin. Ono se totiž ukázalo, že najít ochotného člověka, který by studentům věnoval svůj příběh a čas, je úkol nadmíru obtížný. A tím, že jsme získali pana pátera z nuselské fary, celkem zákonitě celý náš projekt mířil k víře a jejím problémům s minulým režimem. Pro ilustraci jsme si promítli i film In nomine patris, který příběh nešťastného faráře Toufara podává jako opravdu silný příběh. Sama jsem ho viděla poprvé, takže to byl zážitek nejen pro děti, ale i pro mě. A pak už následuje naše vlastní práce, které se věnujeme celý týden. A dnešek byl ve znamení napjatě očekávaného rozhovoru, pro který jsme se vypravili do Nuslí, tedy pro nás takřka na opačný konec PrahyJ. Děti se vybavily technikou, kamerou, fotoaparáty, a vyrazilo se. Pan farář nás přijal na faře, uvedl do farního bytu a spustil.

   Narodil se v roce 1948, takže si s režimem užil své. Ovšem, člověk je to nadmíru zajímavý a jeho vyprávění rovněž. Musel tajně studovat seminář a i jeho dramatické vysvěcení bylo samozřejmě tajné. Děti kulily oči, když na vlastní uši slyšely o výsleších na STB, ponižujících prohlídkách či neustálém špiclování. Ovšem pan Kusý, jak se náš hrdina jmenuje, má těch aktivit mnohem více, a jako bohem nadaný zpěvák se účastnil řady divadelních konkurzů, přičemž až po jednadvacátém úspěšném konkurzu zakotvil na sedm let v Plzni, kde nastudoval řadu operních rolí. S kariérou sólisty plzeňského divadla se rozloučil rolí Trubadúra v roce 90 a od té doby stojí před oltářem. V Nuslích je již šestnáct let. Rozhovor se z plánované půl hodiny protáhl na hodiny dvě a mluvit by se mohlo i dál. Pan Kusý je charismatický člověk, to konstatovaly i děti. Je aktivní a činorodý stále, a o jeho rétorickém nadání svědčí i fakt, že jsme se rozhodli vydat se na jeho kázání. I já, neznaboh.
 Odnášeli jsme si nejen rozhovor a plno zážitků, ale i jeho CD s písněmi od Antonína Dvořáka. Naše práce se teď přesouvá do střižny, ale dnešní den byl zážitkem. I s poznáním, že náhoda neexistuje, je to jen okamžik, kdy Bůh chce zůstat inkognitoJ. Hezká tečka za rozhovorem s páterem Jiřím KusýmJ

1 komentář:

  1. Také jsem měla podobný okamžík ve svém životě ,také na náhody nevěřím a také pomalu kráčím a hledám....Daja

    OdpovědětVymazat