Adventní věnec

Manuální zručnost zrovna nepatří k mým kladům, bohužel. Stávám se tedy nečekaně závislou na lidech, kteří byli těmito schopnostmi obdařeni v mnohem větší míře. Když nechci rodinný rozpočet zruinovat, musím se dožadovat různých drobných aktivit u svého příbuzenstva či ochotných přátel. Mám na mysli zejména produkce spojené se šitím, na které jsem tedy dokonale levá.  Zúžit třeba kalhoty prostě nedokážu. Nebo dokážu, ale pak v nich jejich majitel (nebo i já) odmítá vyjít kamkoliv jinam, než na chalupě na zahradu. O tom, že bych si něco šik dokázala sama ušít, si nemohu ani nechat zdát, probudila bych se hrůzouJ. Adventní věnec bych vyrobit asi zvládla. Tady zase získává prim jiná moje nepěkná vlastnost, a tou je lenost. Logicky sama sebe přesvědčuji, proč ho mám vyrábět, když švagrová je tvoří ve velkém pro celou rodinu a ještě navíc jsou tak hezké? Tudíž se každý rok nesměle připomenu a k svátku obdržím adventní věnec. Je to oboustranně výhodné, já mám věnec a oni se nemusí namáhat přemýšlením o dárku. I letos už dorazil. A myslím, že i tentokrát se povedl. Někdy si říkám, že ta moje nešikovnost má i něco do sebeJJ