Očistná Bílá sobota

   Dnešní Bílá sobota byla bílá vlastně doslova. Nic zásadního se nepřihodilo, courali jsme se Zachariášem po venku, kde se nesměle probouzelo jaro, a v mezičase jsem chystala materiály pro novou knihu. A také trochu koncipovala Svět knihy, jehož organizátoři mi včera poslali banery, které je třeba vyvěsit na stránkách. Jeden mám tedy tady na blogu a jeden na svých  http://www.jitkaneradova.cz/. Kvapem se nám ta akce blíží, ale stejně budu detaily ladit až těsně ve finiši. Zvyk už z dětství, vše dělat na poslední chvíli. A stejně jako olivy, když mě drtí, podávám nejlepší výkon. Doufám, že Svět knihy nebude výjimkou. Také byl dnešek dnem očisty. Nejen byt a duše potřebují jarní očistu, i auto si žádá své. Dosud se u nás auto vždy mylo ručně. Hezky kbelík, teplá voda – bez saponátu, abychom nepohoršili ekology, a hurá na to. Po letošní prosolené zimě ale bylo nutno zajet do myčky. Musím přiznat, že pro mě to byl v podstatě premiérový zážitek, sama jsem tam s autem ještě nebyla. Málem jsem urvala ruční brzdu, protože zpočátku, když se ty obří válce valily přímo proti mně, jsem pořád měla intenzivní pocit, že jedu:-) Naštěstí jsem včas pochopila. Pro moji mírně klaustrofobickou povahu to nebyl moc příjemný pocit, nicméně autíčko si libovalo. Samozřejmě jen do okamžiku, než nás ohodil protijedoucí náklaďák. Jako bych nikde nebyla. Doma si ani nevšimli, že by auto mělo být umyté. Tak ještě dostal koupel Zachariáš, pro kterého je to stres, honila jsem ho po bytě pěkně dlouho. Stačí říct (a opravdu jakýmkoliv tónem), že se jdeme koupat a pes je v trapu. Ale samozřejmě neměl šanci a teď už jen spokojeně sleduje, jak se Bílá sobota blíží do finiše. Já finišuji s knihou a becherovkou:-)