sobota 10. dubna 2010

Deštivý víkend

Je nutné si pravidelně uvědomovat, že nejsme na světě jenom proto, abychom pořád pracovali. Jsou chvíle, které máme strávit jenom tak, pro potěšení. A sobota, alespoň její část po pravidelném úklidu, by k nim měla zcela určitě patřit. Škoda jen, že v poslední době se nám na víkend pravidelně zkazí počasí. Jako by příroda sama nás nabádala, abychom si cvičně prolistovali kulturní rubriku novin či webových stránek, nebo sáhli po knížce, která už dlouho, lehce ojíněná prachem, odpočívá na našem nočním stolku. A pak se s ní usadili do křesla a s chutí vypustili všechny problémy z hlavy. Příjemnou sobotní variantou je také večeře s přáteli, kde ovšem hrozí reálné nebezpečí, že se zvrhne v pracovní diskusi. Jenže udržovat normální příjemnou konverzaci je velké umění a sklouznout k problémům s nerudným šéfem či nezdárnými dětmi se jeví být bezpečnou alternativou plynoucího rozhovoru. A také potřeby se vypovídat. Tady ovšem nastává prostor pro dravější jedince, ostatní jsou odsouzeni do role mlčících vrb. A co taková nespokojená vrba dokáže, dobře poznal i takový Král Lávra. Zachmuřená sobota, která neláká k pobytu venku, takovým situacím v podstatě nahrává. Protože umožnit druhým probrat ty nejproblematičtější a zapeklité uzlíky ve vzájemné komunikaci se považuje za velké umění. A ne každý je toho schopen. Přesto mám sobotní neformální dýchánky ráda. Většinou se sama nastylizuji do role pozorovatele, který nechce nic řešit. Pak nedochází k žádné frustraci. Naopak, vynoří se zajímavá zjištění. Třeba takové, jak hluboce v sobě máme zakořeněné zvyky našich předků. Oni se po vstupu do hospody či do kostela (jinde se v podstatě nescházeli) okamžitě rozdělili na muže a na ženy. A to často zůstává i dnes, dokonce i s tím bizardním detailem, že vám někteří muži klidně doporučí, „sedněte si holky spolu, ať si my chlapi můžeme pokecat.“ Ale abych nebyla nespravedlivá, není to pravidlo, nicméně stane se. Jako samozvaný pozorovatel člověk objeví věci. Dnešní zachmuřená sobota ale asi bude víc přát těm knihám. A Ptákovině. Bude večer v televizi, a když divadlo přijde až za námi domů, nenechám si to ujít. Tak dlouho jsem se na ni chystala do Činoheráku, až ji zvládnu doma. Vínečko, divadlo, pohoda. To je pravá sobotní relaxace.

5 komentářů:

  1. U nás to vypadá na knihu :-)
    Mám rozečtenou knížku od Erskinové, před tím jsem četla Všichni musí zemřít od Viktorína Šulce. Tipy od Vás. Dík!

    OdpovědětVymazat
  2. Krásná sobotní relaxace!Užívejte!
    Ničím nerušený víkend
    V.

    OdpovědětVymazat
  3. Jé, to jsem ráda, že moje tipy někoho potěší. Doufám, že Vás knihy bavily:-)

    OdpovědětVymazat
  4. krásný sobotní plán, pěkně si to užijte!!

    My měli obdobný, leč stačilo hodit řeč se sousedy přes plot a již večer poputujeme na návštěvu :)

    OdpovědětVymazat
  5. Přeju příjemný večer, Jitko:-) jak rída bych vypustila stres..nejde mi to teď...

    OdpovědětVymazat