Wandertag

Takhle hezky německy říkáme u nás ve škole prostému výletu do přírody. Jako ekvivalent se nabízí pochodové cvičení, ale tomu by asi dnešní děti nerozuměly. Představa, že po nich chci, aby si do svých značkových baťůžků nacpaly zátěž v podobě drolící se cihly a k tomu přibalily igelitové pytlíky a zavařovací gumičky pro případ jaderného napadení, je poměrně komická. Asi bychom poté náš výlet (uchýlím se k českému pojmenování, už mám po pracovní době ) směřovali rovnou do Bohnic. Výlet se koná u příležitosti přijímacích zkoušek na naše gymnázium. Aby adepti měli klid, je třeba vyklidit budovu a zmizet do přírody. Nevím, z jakého důvodu jsem já, kavárenský typ, byla vybrána na zmíněnou akci, ale výsledek je, že jsem dnešní den trávila v Prokopském údolí. Zajímavé je, jak se děti v ranních hodinách z výletu odhlašovaly - respektive tedy jejich rodiče. Nejvíc výmluv bylo na očkování a lékaře. Dosud jsem si myslela, že očkování, potažmo návštěva odborného lékaře, je domlouvána trochu dopředu, neb podobné organizace nenavštěvuji jako cukrárnu, tedy kdy mě napadne? Resumé je prosté, dětem se nechtělo a rodiče si z nás dělají blázny. Nikdy jsem proti neúčasti na podobných aktivitách nebrojila, jen jsem chtěla, aby mi to bylo řečeno včas. Když totiž v centru města čekám na studentíky a oni nedorazí, těžko odhadnout, zda zabloudili, zaspali či se jim něco přihodilo. Nu, jak si to vychováme, takové to máme. Výsledek dnešních odvolání byla zhruba polovina. Včera potvrdilo účast třicet dětí, dorazilo šestnáct. No coment. V údolí nás tedy provázely celkem zbytečně tři lektorky. Ale zase byly to ženy nesmělé a kuňkavé, takže v té trojici se vzájemně podporovaly a nějak ty děti zvládly. Ovšem ve třídě si je představit nedovedu. Myšlenka dobrá, provedení bídné. Děti měly za úkol lovit blešivce v místním potoce. Do dneška bych si myslela, že blešivec je nadávka a ne vodní živočich. Něco jsme se tedy dozvěděli, ale provedení bylo mdlé a nezáživné. Samozřejmě draze zaplacené. Dělat program my, minimálně ušetříme. Ale zase by to nebylo s puncem ekoaktivistů. Ikdyž jejích projev někdy připomíná spíš ekoterorismus:-(  Velké pozitivum pro mě bylo jen to, že bylo hezky a v Prokopském údolí je krásně. Dostala jsem se trochu na vzduch a pročistila si hlavu. Vrátili jsme se zpátky do města v odpoledních hodinách a víkend může začít. Jen nevím, jestli bych neměla napsat weekend! Abych dodržela nastavenou světovost dnešního wandertagu:-)