Prokletí

Hluk je moje osobní prokletí. Někdy mám skoro pocit, že ho až magicky přitahuji, kam se vrtnu, tam se sbíjí, vrtá, řeže, seká nebo hraje nemravně hlasitá hudba. Těžko se mi s tím žije, ale vím o tom a bojuji s tím. Neumím sice aplikovat rádoby velkorysé rady typu, tak to nevnímej J!, ale spíše se snažím hluku vyhýbat. Vzhledem k tomu, že jsem ve stavebním ruchu od samého božího rána (naše školní rekonstrukce je asi na věčné časy, takže permanentně vám někdo sbíjí za zády, což se fakt těžko nevnímáJ), a i k tomu, že Letná nepatří k nejtišším lokalitám, musím být vybavena kvalitními ucpávkami do uší a velkou dávkou sebeovládání. Jde to ztuha, ale snažím se. Žel, minulá páteční noc s již popisovaným Majáles mě zhruba tak dvě hodiny po půlnoci, kdy hudba stále duněla, jako by bylo pravé poledne, popíchla k napsání stížnosti. Respektive dotazu, kdo že je za takový hluk zodpovědný a jak to hodlá Praha 7 řešit? Nu, a co byste řekli? Samozřejmě nijak.J Chvíli si můj dotaz přehazovali jako horký brambor a pak mi přišla odpověď z hygienické stanice- viz citace
„….K Vašemu sdělení Vám oznamujeme, že podle platných právních předpisů není pořadatel takové hudební produkce povinen hygienické stanici konání takové akce předem nahlásit a ani žádat o její povolení....
S ohledem na tuto skutečnost nebyla Hygienická stanice hlavního města Prahy o konání této akce informována.
Vzhledem k tomu, že předmětný koncert již skončil, není proveditelné přešetření, zda byly při této hudební produkci překročeny, či dodrženy hygienické limity hluku výše uvedené….“

   Nu a mám to. Nikdo není povinen nic nahlásit a nic dodržovat. A tak si říkám, co jsem vlastně chtěla, vždyť dobře vím, kde žiju a že tady žádné normy (o slušnosti ani nemluvě) v podstatě neplatí. Tak, teď to mám černé na bílém. A na příští Majáles se stěhuji, to letošní dunělo až do Chaber a ty jsou minimálně osm kilometrů od nás. A to už nechci zažít.