úterý 15. května 2012
Poslední zvonění
Květnové dni jsou ve znamení stálých tradic. Dnes vyplul na
světlo boží pradávný zvyk posledního zvoněníJ.Oktáva
v oblečení po maminkách, které vydává za historické kostýmyJ, láká z příchozích
i kolemjdoucích peníze. Není to zrovna moje oblíbená aktivita, ale mlčím a
toleruji. I my jsme to dělávali, jen jsme přidávali divadlo. Podobně jako dnes
jsme se namaškařili a snažili se mladší spolužáky obrat o nějaké drobnéJ. Ovšem za něco, hráli
jsme scénky, zpívali a celé dopoledne bavili celou školu. Dnes to vidím spíš
jako sofistikované žebráníJ,
ráno stojí u dveří a když nezaplatíte, zlijí vás nějakými „moskevskými duchy“J. Žádné vystoupení,
žádná přidaná hodnota. Tedy u nás,nevím,jak to chodí na jiných gymplech. Takže
ráno jsme měli zpestření života u vstupní branky a odpoledne jsme jim zacinkali
na cestu do života. První poslední zvonění mají tedy naši maturanti úspěšně za
sebou. Teď ještě, aby odmaturovaliJ.
Ale myslím si, že to zvládnou . A kdyby
ne, trochu si zaprotestují, ministerstvo se jim za obtížnost omluví a pozmění
se hodnocení. Prostě, cestou nejmenšího odporu, hlavně, ať nám všichni
odmaturujíL
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Minulý pátek mě přepadlo v centru Brna několik skupinek maturantů se slovy: "Přispějte nám na maturitu!" Moje odpověď vždy zněla: "Přispěla bych, kdybyste řekli prosím." Vychovávat se holt musí v každém věku. A tak jsem se dvakrát dozvěděla, že jsem kráva.
OdpovědětVymazatTé jediné skupině, která to "prosím" řekla, jsem přispěla.
HanaF
Právě jsem zjistila, že jsem hodně stará. Za mě takový zvyk neexistoval a přiznám se nechyběl mi. Vrchol mého nesouhlasu s touto taškařicí nastal, když naše děti několik let koncem roku, chodily zmalováni růží, zlity vším možným i nemožným, což mělo krom jiných následků i zničené oblečení. Po několika letech už děti byly tak terorizovány, že poslední zvonění trávily doma. Někdy mě to přijde, více jako šikana, než recese:-( Po takových zkušenostech na střední škole, když to bylo jejich poslední zvonění, to pojaly velice chytře. Na schodech školy,před vyučováním, připravili všem spolužákům a profesorům, nádherné muzikálové představení. Po ukončení se ocitly pod sprchou peněz.
OdpovědětVymazatPřidávám se k "dříve narozeným" :-). Za nás tedy poslední zvonění bylo,ale pouze v budově školy.V každé třídě jsme předvedli krátkou scénku,jestli jsme za to něco dostali,to si teda už nepamatuju,ale spíš ne.Hlavně jsme se u toho bavili jak my, tak i diváci.Dokonce se i profesorský sbor podivoval,kde se v nás ten "herecký talent" bere.
Vymazat