pondělí 7. května 2012
Růže
Miluji růže. Moje maminka už méně. LTedy v případě, že ji růže trápí. A netrápí jí květiny, ale nemoc, která ač nese toto půvabné jméno, umí být pěkně šeredná. Periodicky se ji vrací jako důvěrně známý host a to i přes to,že ji nikdo nezveJ. A přivleče s sebou svoje dobré kamarádky, horečku a malátnostJ. Nejhorší je, že o sobě dá nejdřív vědět a můžete dělat všechno možné, její nezvané návštěvě nezabráníte. Vždycky žasnu nad tou rychlostí, se kterou se roztáhne po celé nozeL a nad pomalostí, se kterou se neochotně poroučí pryč. A jaké děsivé obrazce dokáže na kůži vykreslit, prostě doslova hororová umělkyněL. Tak jsem mamince přivezla opravdové růže, aby tu její nezvanou růži co nejrychleji zahnalyJ. Pravda, antibiotika jsou v tomto směru účinnější a také už nepříjemnou růži likvidují, ale růže zase celý proces zpříjemní. A doufám, že na delší dobu u ní zůstanou ty kvetoucí, protože růže je nemoc nepříjemná a se svou voňavou jmenovkyní nemá vůbec nic společnéhoL
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Velice dobře vystiženo! Přidávám se k přání rychlého uzdravení:-D
OdpovědětVymazatDěkuji Vám:-)
OdpovědětVymazatI já miluji růže, tedy květiny. Mamince přeji brzkou úlevu.
OdpovědětVymazatBrzké uzdravení mamince!
OdpovědětVymazatJitko,
OdpovědětVymazats velkou radostí jsem dnes objevila váš blog. Četla jsem Odnikud nikam a ani novou knížku si nenechám ujít.
Krásná žena se spisovatelským talentem a zábavně milým blogem - co si přát víc? ;-)
Věřím, že když maminčina "růže" uviděla nádhernou voňavou kytici, začala ustupovat a za chvilku po té trýznitelské růži nebude ani památky, zatímco půvabné květiny zůstanou ještě dlouho ve váze čerstvé...
Vivi
Růže je opravdu prevít! Přeju mamince brzké uzdravení, věřím, že kytice určitě k tomu napomůže.
OdpovědětVymazat