Učitelky na výstavě

 Vzdělávací oddělení Národní galerie připravilo pro pedagogy hezkou možnost navštívit výstavu Jakuba Schikanedera s odborným lektorským výkladem. Jako motivace, co všechno lze skrz obrazy sdělit dětem. Velmi ráda jsem se zúčastnila, ač mi větší koncentrace pedagogů na malém prostoru většinou nedělá dobřeJ. Ať se nám to líbí nebo ne, práce s dětmi si časem vyžádá svou oběť a na mnohých z nás je na první pohled dobře patrné, čím se živímeJ. Proto dávám přednost slabší koncentraci Komenského pohrobků, ale dnes jsem šla dobrovolně a ráda. Začínali jsme na můj vkus až příliš interaktivně, hezky česky brainstormem, což u mě v pozdních odpoledních hodinách už moc nefunguje, ale tady mě to docela probralo a vtáhlo do atmosféry Schikanederovy PrahyJ. Nu, a pak jsme putovali výstavou s odborným výkladem, což jsem si náležitě užívala. A neodpustila jsem si i mimovolné sledování svého okolí. Skupina kantorů ploužících se galerií velmi zdařile imituje školní třídu. Jeden by řekl, že z merita věci půjde o houfec seriozních, uměnímilovných jedinců, ovšem opak je pravdou. Stejně jako ve třídě se zde vyskytoval typ šprta, přičinlivě odpovídajícího na každou, i nevyslovenou, otázku. Důstojně se zde předváděla extravagantní modemanka na jehlách i putička, opatrujicí i mezi obrazy tašku s nákupem večeře pro rodinu. Motal se tu typický troubulín a arogantní krasavec, kterého víc než obrazy zajímaly kolemjdoucí slečny. Vzadu se zdržovaly dvě klevetilky, za nimiž se schovával typický maminčin mazánek. Nechyběl ani všeználek a klasický rýpal a za celou skupinkou se pomaličku táhl zamilovaný školní mládenec objímající se se svou kolegyní ze sborovny (odhadnout, zda legální či výstava byla jen záminkou, jak si vyhodit z kopýtka, jsem za ty dvě hodiny nedokázalaJ)Zajímavý byl obtloustlý učitel v krátkých kalhotách, který jako by vypadl z jedné scénky z mistra Beana- všem lezl do zorného pole obrazu, takže místo Schikanederova zákoutí jste upřeně hleděli na třesoucí se učitelské pozadí. Nu, den jako stvořený pro krátkou sondu do kantorského života. Prostě, dospělá kopie jedné školní třídyJ. Ale jinak, zážitek. Lektorka (paní Sybolová) dokonalá, obrazy rozpitvány do detailů, vědomosti rozšířeny a jako bonus jsme si domů odnesli i zajímavě zpracované pracovní listy. Nějaké nabízí NG i ke stažení, takže pro zájemce o výtvarno zanechávám odkazJ. Ale příště na výstavu už zase radši sama. Přeci jen  jde o docela intimní záležitost, alespoň pro mě, a skupinová prohlídka jako ojedinělý zážitek jedna stačíJ