Vánoce na dohled

   Člověk propadne pesimismu, ani neví jak. Stačí chvíli pozorně sledovat českou realitu a může se mu udělat hodně nevolno. A jsou i tací, co už přestali věřit v lepší zítřky.  Můj pohled na současnou situaci v politice či mezilidských vztazích je ve fázi pesimismu a skepse.  Nebo spíš deziluze a rozhořčení.
Jenže. …… Je advent, týden do Vánoc, což je čas, který si zaslouží klid, pohodu a laskavost. Není pochyb, že často vynucenou. Média vypouštějí sladkobolné songy a lidé v reálu lítají jak hadr na holi, naštvaní a vyčerpaní. Například vánoční večírky. Mnozí viditelně trpí jejich množstvím.  Berou totiž účast na vánočním setkávání jako povinnost, ať už osobní nebo pracovní. A pak nemají vůbec čas. Aspoň oni si to myslí. Vždycky jim do něčeho vleze nějaký vánoční večírekJ

   Když chcete klid a pohodu, musíte jít trochu proti proudu, protože všechno se stihnout nedá. Zejména ti, co dorazí s jazykem na vestě, s očima upřenýma na hodiny a s argumentem, že ještě během večera musí stihnout dvě další setkání!!!!   To ve mně budí určitou dávku naprosto neadventní agreseJ

   Koneckonců i já měla svého času pocit, že na vánočním večírku prostě musím být. Vlastně mě docela bavily. Pokud se z nich nestala určitá povinnost. Jak do toho vstoupila nutnost, stalo se něco zvláštního. Najednou mě začaly děsit. To, co mělo být přátelským posezením nad prvními vzorky vánočního cukroví, stalo se místem lákání sponzorů a předvádění vlastní, respektive firemní, dobročinnosti. ……

Tím, jak se zvyšovalo množství lidí a vánoční prestiže účastnit se podobného večírku, snižovala se slavnostní nálada a atmosféra. Zjevně se tak narušila rovnováha. I moje, duševní, protože podobné situace ve mně sváteční náladu nevyvolají, ani když koledy a Purpura řvou z reproduktorů pořád dokola a svíček se vypálí tolik, že by osvítily středně velké náměstí (čímž by se ušetřila předražená elektřina, ale to budeme praktikovat asi až po Novém roceLJ)

 Přátelská setkání v domácím či komorním prostředí naopak vyhledávám a mám ráda. K adventu patří a advent já chci ctít a vyznávat, ač na rozjímání a absolutní zpomalení bohužel nemám čas.  Tím se dostávám na začátek své úvahy a jsem v začarovaném kruhuJ Tak to zkusím jinak. Nebudu tady dštít zlobu a kritiku, jak se mi velmi často děje, ale adventně budu vyhledávat laskavá a pohodová témataJJ. Až do Vánoc.  Bude to těžký oříšek, ale i určitá forma adventního rozjímání.
Zkusím adventně zase jednou propadnout optimismuJ. Když nechodím na vánoční večírky, času na hledání něžných námětů bude habaděj…….JJ