úterý 20. prosince 2011

Jak uspokojit touhu

 Vánoce jsou nejkrásnější s malými dětmi. Jednu obtíž ale mají. Jak uspokojit dětskou touhu po nereálných dárcích? Přesněji řečeno po hračkách, které se na ně valí z reklamy, a to i přes to, že se je snažíte před televizním atakem izolovat. Reklama je všudypřítomná a děti to vidí. A nabývají pocitu, že pokud zrovna tohle jim Ježíšek nepřinese, jejich dětský svět se radikálně otřese v základechJ. Bývá velmi náročné, někdy i frustrující, mrňouskům vysvětlit, že tudy cesta nevede. Někteří to, pravda, neřeší vůbec, a zahrnují svoje potomstvo vším, na co si vzpomenou. Pak se prostor pod vánočním stromečkem podobá vyloupenému hračkářství. Drobek sice jásá nad zjevnou kvantitou, ale najednou neví, s čím si vlastně hrát. Takž bum bác, hračky letí do koutaL a touha se namíří zase jinam.
  Řešení asi není ani inspirace Honzíkovou cestou, dle které by, podle cynických rad, dítěti stačilo jedno či dvě polínka, ať si tříbí fantaziiJ. Sice sama podobnou teorii při pohledu na hromady plyšáků a dalších podobných zbytečností, které zaplavují domácnosti s dětmi, občas beru za nejlepší variantuJ, ale jasné je, že nejlepší je zlatá střední cesta. Dítěti se, i přes dobrou výchovu, sice ona střední cesta mnohdy těžko vysvětluje, ale vždycky nakonec pochopí.
 Někdy mám pocit, že ta všeobecná konzumní horečka potlačuje to nejhezčí, co Vánoce přinášejí, totiž obyčejná dětská radost ze stromečku, světýlek a okolního zájmu. Nejvíc mě v tomto směru „dojalo“ rozsvícení vánočního stromu na Staroměstském náměstí. Stala se z toho nechutně monstrózní akce, a v rádiu celý den vysílali varování, hlavně,ať tam nechodí rodiče s malými dětmi, protože je to příliš nebezpečné!! L.  Tak si říkám, pro koho to tedy je, když ne pro malé děti? Mám tam vzít puberťáka? Ten se mi vysměje. Je to pro turisty? Asi. Ti totiž horečně nakupují….LMalé děti se pod zdejší vánoční strom nehodí!
     Tak to jsem ovšem kapku odbočilaJ. Zpátky k dětem a jejich touze po dárku. Asi bych to zakončila stroze, kvalita má převažovat nad kvantitou.  Ovšem vysvětlit jim to a realizovat je věc druhá. Kajícně přiznávám, že mnohdy také podlehnu. Ale není to pravidloJ

6 komentářů:

  1. Krásný článek:-). TAky se snažíme - více či méně úspěšně, u nás bude pod stromečkem dominovat modelína. Horší je to s prarodiči, těm se moc nedaří vysvětlit, že opravdu netřeba pod stromek pořizovat vše, po čem jejich milovaný vnouček povzdechne...Pravdou je, že pokojíček už se postupně tomu hračkářství podobá, ale je to hodně dané tím, že se snažíme volit hračky dlouhotrvanlivé, se kterými si vyhraje dlouhodobě a tudíž se hromadí po několik let a stále je nelze vyřadit, protože se ještě pořád využívají:-)

    OdpovědětVymazat
  2. U nás zatím dítě moc malé na nějaké vymýšlení dárků a TV nesleduje, leda večerníček. :-) Akorát já nejsem moc Ježíšková, tak ani nevím, co bude další rok.

    OdpovědětVymazat
  3. Čím víc čtu tvoje články, tím víc mám pocit, že se známe.
    PS: taky se snažím

    OdpovědětVymazat
  4. Ti prarodiče:-), naši také zlobí a nedají si říct:-)
    A Ivo, třeba se známe:-) nebo poznáme, bylo by to milé. Zjevně ale máme stejnou krevní skupinu. Krásný den všem přeji

    OdpovědětVymazat
  5. Já si chtěla udělat radost(posléze zbytku rodince,) Vaší poslední knížkou, ale u mého prodejce není:-( Musím Vám však napsat, co mi odpověděl prodavač na mé podivením, že kniha není k mání: "máme už vyprodáno a čekáme na lednový dotisk"...?(Kanzelsberger)
    Tak si radostné touhu na dárek prodlužujeme o další měsíc :-)

    OdpovědětVymazat