Poslední jednička

 První prosinec patří k těm jedničkám, které mají své kouzlo. Takový začátek konce.

 Letos navíc startuje adventní víkend, byť mnohde adventní trhy a rozsvěcování stromů začalo už minulý týden. Aby se to stihlo, když je letos advent vlastně tak krátký. Poslední adventní neděle je na Štědrý den.

Tak hezké adventní dny.

Dnes tomu dodává atmosféru husté sněžení. Vtahuje nás do prosince pěkně intenzivně. 

Tobiáš má ze sněhu obrovskou radost. Dovádí jako divoch. Nechápu, že ho nezebou tlapky. Vypadá, že je ve svém živlu. 

"Tlapky" naopak zebou mě. Nejvíc při očišťování auta. A při jízdě mě pak "zebou" nervy. Dnešní město logicky sníh zaskočil a blbě se jelo. Tomu i rozumím. Stejně jako tomu, že pravidla praví, respektive přikazují, že musíš přizpůsobit jízdu podmínkám. Myslím ale, že by to mělo platit i pro chodce. Ti, které jsem potkávala já, se ovšem tvářili, že se nic neobvyklého neděje, tudíž jako vždy, skákali do vozovky bez rozhlédnutí, uši zacpané sluchátky a jdou. Oni mají ta práva...

Že na neupravené zasněžené ulici prostě na místě nezastavím / a když jo, plynule do mě najede další nešťastník/ je jim jedno. Oni prostě jdou a přizpůsobovat se nebudou. 

Jistě je tomu tak na obou stranách, jinde to vidí jinak. Já reflektuji svou cestu domů, jindy cca dvacet minut, dnes hodinu a půl. A podobných chodců jsem potkala asi šest. Nesejmula jsem nikoho, díky bohu. Ale nervy "zábly".

Nu, nevadí. Sněží dál, zima je krásná, Stromovka zasněžená a Tobiáš jásá nad nadílkou. Tak snad bude ten advent opravdu hezký:-)