Před Vánoci, kterým se, dnes už hodně nelogicky, říká svátky klidu a pohody, to venku na ulicích a v obchodech vypadá, že co nevidět vypukne hladomor.
Pokud si chcete zaskočit do obchodu pro malou svačinku, raději na to zapomeňte. Přes davy lidí beroucích regály útokem, se ke své cereální tyčince jen tak nedostanete.
Nahlédnout nyní do obchodů s potravinami, u kterých se sice pořád řeší, že jsou předražené, přesto se nakupují, znamená vidět přecpané nákupní košíky takovým množstvím jídla, které by dokázalo nakrmit jednu menší africkou vesnici.
A to je čtvrtek.
Do soboty se tempo zběsilého nakupování bude raketově zvyšovat, pak nastane vánoční kulminace pojídání. A znovu nastane restart před silvestrovským veselím. Protože, co kdybychom náhodou poslední den v roce neměli co jíst?
Jako každoročně je mi líto kaprů, narvaných do kádí, aby se před smrtí ještě potloukli mezi sebou, tísnící se v bedně na chodníku, kde si je tady "tradic chtiví" zákazníci nechávají
u prodavačů za těžké peníze zabít a vykuchat. Hromadná rybí jatka, která mně tedy nedělají moc dobře. Takový zvířecí armagedon.
Ale i jinak vypadají ulice přeplněné spěchajícími davy jako krátce před apokalypsou. Plné ruce nákupů, balíčků, balíků, jídla a pití. Dovážkové služby jezdí jako o závod a nejen Rohlík či Košík jistě musí zaměstnávat spoustu brigádníků. aby se to vůbec dalo stíhat.
Hlavně to jídlo mě fascinuje. Jako by opravdu cílem Vánoc bylo co nejlépe se přejíst.
Vím, že to tak nemají všichni, a patrně i přibývá těch, co od toho zmatku utíkají a hledají onen klid a pohodu. Však to také nemyslím jako hlubokomyslnou úvahu, spíš popis toho, co vidím.
Venku na ulicích to na první dobrou na klid a pohodu rozhodně nevypadá.
A to moc nevím, jak to reálně vypadá v obchodních centrech, protože těm se raději vyhýbám.
I když, v Alze, kam jsme si odskočili pro balíček, to vypadalo také tak nějak, jako by se zde konala masová demonstrace. Davy lidí žmoulající výdajový lístek a intenzivně hledících na blikající tabuli, kde by mělo vyskočit jejich číslo.
Opravdu vánoční pohoda....
Možná tady mě opakovaně napadlo, že ty Vánoce jsou spíš prokletí než požehnání.
A to se opírám jen o cynické vnímání toho, co vidím.
Prožívání a emoce ponechávám stranou. Všudypřítomnou masáž o tom, jak je všechno krásné a v pohodě, všichni rádi, že jsou spolu, usmívají se, jsou vánočně šťastní.....
O realitě se samozřejmě nemluví, ta není vánoční. A špatně se prodává.
Tak hlavně, ať je doma pořádná zásoba jídla. Protože, co kdyby přes sváteční víkend vypukl hladomor.
Žádné komentáře:
Okomentovat