Vítězný únor

   Dětství je někdy tak hluboko pod kůží, že mi "chca nechca" pětadvacátého února naskočí, jak jsme jako děti musely povinně jásat nad vítězným únorem. Hrůza. Naštěstí to mohu psát v čase minulém, zůstalo jen to zafixované datum. Dnes si naštěstí mohu jásat nad tím, nad čím chci já, a nikdo mi do toho nemluví ani mě přitom nenutí mávat praporkem. I když v noci jistě mnozí  vlajkou mávali, ale to bylo spontánní a oprávněné. Sáblíková je tedy borkyně. Já, jako nepřítel těch přeplacených gladiátorů v hokejové aréně mám další argument k jejich kritice. Zatímco do nich se sypou miliony a kluci nic moc, Sáblíková si na rybníku vyjezdila dvě zlaté. A navíc se nesesypala pod tou zodpovědností. Od spousty lidí se čekala medalie a jim to najednou nevyšlo. Nechci být nespravedlivá, je to sport, ale vyslali jsme tam tak početnou výpravu a nebýt jedné zarputilé rybníkářky, nemáme skoro žádnou placku. Trochu plýtvání, ne? Tak „daili medaili nebo nedaili“? „Daili“ a jsem ráda, že to dokázala. Stejně jako lyžaři:-) A naprosto nevlastenecky jsem ráda, že hokejisti dostali na frak. Plno řečí o finále, a když potkají prvního silnějšího soupeře, jsou namydlení. Ale oni jim to spočítají jiní, já si můžu maximálně tak trochu rýpnout – což jsem tímto učinila:-) Stejně, jako jsem si dnes rýpla do studentů, že všechno nechávají na poslední chvíli a pak se diví. Trochu nám totiž hoří ples, a přestože jsem do nich hučela, že čas běží, měli svoji hlavu. A dnes se mi hroutí. Ovšem nehroutí se zas  tolik, aby mi nemohli rozčileně oponovat. Prý žádné výtky nepotřebují, spíš bych je měla povzbudit, na kritiku nejsou zvědaví!!!:-) Říct, co si myslí, to tedy umí.:-)
  No, to je sice hezké, ale bez kritiky to nikdy nikam nevede. Podotýkám, že jsem jim jen jemně vytkla liknavost, což je v okamžiku, kdy dva dny před plesem nic nefunguje, docela na místě. Ale zjevně ne. Takže americký keep smiling, a do toho. Snažím se, samozřejmě je v tom nenechám, ale už aby byla neděle a ples patřil minulosti. Stejně jako celý ten mrazivý únor, příští týden se totiž prostávkujeme do jarního března. Těším se.