pátek 19. února 2010
Šaty na bál
Dnešní pátek je zajímavý nejen z hlediska konce pracovního týdne, ale i proto, že finišují naše přípravy na maturitní ples. Už za týden. A to musím stihnout finální úpravy exteriéru, což bude zcela jistě fuška. Jsem na tom podobně jako Helena Růžičková, která vyprávěla, jak ráno koukne do zrcadla a praví: „Neznám tě, ale umyju tě.“ Nu, a já k tomu musím ještě nabarvit odrůstající vlasy, vytvořit iluzi upravených nehtů, rozmasírovat vrásky a provést vůbec celou generální údržbu. Ovšem bod číslo jedna je nutnost pohlédnout se po nějaké garderobně. Na maturitní plesy už řadu let střídám dvoje šaty, z čehož mě celkem neomylně usvědčují maturitní fotografie odcházejících ročníků. A zatímco moji bývalí maturanti pozvolna mění své životy, zakládají rodiny a mění se v dospělé jedince, moje plesová výbava se nemění. Letos jsem usoudila, že by už asi bylo trapné vyrazit plesat ve stejných šatech, zvlášť když jde o moji třídu a měla jsem ty šaty před osmi lety, když byli imatrikulováni. To už by asi hraničilo s nevkusem. Dnes jsem tedy vyrazila na strastiplnou nákupní trasu, na jejímž konci měly být nové šaty, které budou dostatečně reprezentativní a zároveň alespoň trochu tolerantní k mé postavě. Neomylně jsem zamířila do svého oblíbeného butiku na Milady Horákové. Dámy obhospodařující zdejší obchod už mě znají a tak tuší, co moje nekonfekční figura vyžaduje. I tak to bylo dost obtížné. Nevím, jestli máte stejnou zkušenost jako já, ale mám dojem, že zrcadlo v prodejnách tohoto typu prostě rozšiřuje. Doma si tak široká nepřipadám, jako když si zkouším nějaké těsné šaty v těsné kabince. Proto se také vždycky vracím z nákupu šatů tak vystresovaná. Po šichtě hodné fárajícího horníka jsem se vrátila domů se společenskými šaty v ceně, která radikálně překročila můj plánovaný rozpočet. Ovšem musím přiznat, že jsem si přikoupila ještě i plavky a to s jediným cílem: vyrazit do bazénu, aby příští nakupování nebylo tak stresující. Jenže to bych asi musela denně přeplavat kanál La Manche sem a tam. Ovšem naivitě se meze nekladou a tak mám doma vedle šatů i nové plavky. Alespoň mi v té nekonečné zimě trochu evokují léto. Jak je vidět, pro změnu ročního období a příchod jara jsem schopna udělat cokoli:-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Jitko já zas nemám prsa. Mám už jen zbytky. Lépe řečeno zbytky z mála, nikdy to nebylo nif mof, ale apsoň to drželo o patro výš.A to je mi pak na kolečko, když mám úzký pas, když ty šaty nemaj na čem držet. A celulititdu a strie má taky šílené, takže svlíkat se do plavek to je taky za trest. A v kabinkách taky brečím. Všecko je nějak moc vidět, něco plandá, neco visí, někde samé skvrny...Takže chápu pocity.
OdpovědětVymazatAle přesto myslím, že budete kočka a tímto vás jménem všech žádám o foto v šatech. :o)
Gratuluji k úspěšnému nákupu! Koukám, že plesat budeme téměř ve stejnou dobu. I nám se ples blíží... Těším se na fotografie s maturitní třídou :-).
OdpovědětVymazatFoto v šatech je výzva, ale chopím se jí a vystavím to:-) Ale musím se na to psychicky připravit, naladit atd. Asi nejlepší to bude s těmi dětmi a skryju se za nějakého hocha:-) Ne, tak zbabělá nebudu, něco s tím udělám. A děkuji za soucítění:-)
OdpovědětVymazatJitko..tak s těmi kabinkami je to hřebík na hlavičku..to světlo..bílá tlistá stehna...klepající se sulc...brečím vždycky azuž dlouho jsem si nic nekoupila..věřím ale, že tobě to bude slušet....a s tím kanálem la manche..připojuji se k tobě..když mě fakt ta čokoláda tak chutná..a te´d u té diplomky i uklidńuje..:-((
OdpovědětVymazatTo já gratuluji Jitce, že se ještě vejde do šatů, které oblékala před osmi lety. To já macek macatý už neprovedu.
OdpovědětVymazatA nalila bych Vám sklenku,dvě ať je znát na fotce jiskra v oku :o)
Jak já Vám, Jitko, rozumím! :-) Ovšem teda vejít se 8 let do stejných šatů, to bych teda nedokázala. Jestli Vy s tou "objemností" trochu nepřeháníte :-))) ples si určitě užijete, už se těším na počtení zážitků :-)
OdpovědětVymazatJá za poslední 2 roky nabrala skoro 20 kg:-( Plánuju chodit cvičit, jako dřív, ale nějak se nechytám...Navíc taky trpím na čokoládu!
OdpovědětVymazatPřidávám se též k obdivu, že se 8 let vejdete do stejné velikosti. Já se nevejdu do šatů z loňska...Jaro se blíží, snad se vyhecuju ke sportu...
Přeju, ať se vám v nových šatech krásně tančí:-)
:-) Názorná ukázka toho, jak umíte vidět věc z druhé strany, optimisticky. Radovat se z toho, že se osm let vejdu do šatů mě tedy vůbec nenapadlo. Ony jsou elastické, takže se určitě povolují, to bylo moje vysvětlení a porovnávala jsem, jak tehdy byly volné a teď mě obepínají:-) Nu, děkuji Vám za potřebnou dávku optimismu:-)
OdpovědětVymazatGratuluju k dobré koupi a těším se na fotku!
OdpovědětVymazatJitko, gratuluji ke koupi plesacich satu a uz se take tesim na pristi tyden na fotecku, ...at se ples vydri.
OdpovědětVymazatJinak ja jsem za posledni dobu take neco nabrala ( no, neni se cemu divit, kdyz delam v pizzerii), takze musim par veci koupit novych a pripada mi, ze mam postavu, kdy si musim nechat sit na miru :-)))
Jitko, udeřila jste hříček na hlavičku. Očividně máme všechny obdobné problmémy a mindráky.
OdpovědětVymazatPřipojuji se ke zbytku, vlézt se do šátů, které mám již 8 let, by bylo u nás sci-fi - byt by byly elasticke :))))
Jitko, gratuluju ke koupi šatů i plavků, oboje ve mě vzbuzuje hrůzu, jen při představě, že musím vlézt do té hororové kabinky - schválně tam instalují zrcadla, která rozšiřují a deformují postavu a pak se diví, že si málokdy co odnesu :-)))
OdpovědětVymazatTěším se na fotky.
A ještě musím poděkovat za super články, který mě vždycky zvednou náladu.