Na Hromnice o hodinu více

Zdá se, že nejkratší měsíc v roce je nejbohatší na ustálené pranostiky. Tuhle mám ale hodně ráda. Avizuje prodloužený den a je taková naděje plná. Pečliví pozorovatelé jistě zaznamenali, že denního světla už vskutku přibývá a nebýt té neustálé inverze, mohlo by být i veseleji. Dnes je to tedy potvrzeno i dlouholetou zkušeností, je o hodinu více. Dokonce by to mělo znamenat, že se blíží jaro. Již staří Římané slavili tento svátek jako přípravu na jarní práce. Moji oblíbení Keltové to pak dovedli ještě dál. Svátek spojili se slavností ochranných ohňů. Před vchody rozdělávali malé ohníčky, které je měly chránit před blesky a krupobitím. Sice si nějak nedovedu představit, jak na Letné rozdělávám ochranný oheň,(i když by se často hodil), ale zvyk to byl hezký a převtělil se do našich svíček. Vznikla tradice (dávno tomu), kdy se na Hromnice světí svíčky, tzv. hromničky, které se pak během bouří dávaly do oken, aby zajistily ochranu obydlí. Pamatuji si na to z dětství, kdy nás babička nutila během bouřky zůstávat oblečené. Museli jsme být připraveni na eventualitu, že do domu udeří blesk a bude nutno prchat. Hromosvod jsme tehdy ještě nevlastnili a navíc, děda by ho jako novotu určitě nepřipustil. A do oken se dávala hromnička. Moc jsem tomu nerozuměla, ale pamatuji si to. Dnes, jelikož pálím svíčky takřka denně, jim ochranný význam nepřisuzuji, ale mám ty malé ohníčky ráda. Zjevně pozůstatek keltské minulosti. A Hromnice jako pranostika je jedna z mých nejmilejších, protože delší světlý den je rázem radostnější. Na Slovensku navíc dneska slaví svátek Eriky, čímž svojí výborné kamarádce na Slovensko do Šintavy posílám gratulaci a doufám, že i na Slovensku je o hodinu více:-)??
 A na závěr oblíbená školní hádanka: Tak který měsíc má dvacet osm dní?