Bílou horu máme vlastně za humny, přesto je to tak trochu výlet. Úplně často zas tento kout Prahy nenavštěvujeme. Snad jen při nějakých slavnostech při příležitosti rekonstrukce zdejší slavné bitvy.
Je tu ale daleko víc zajímavých míst.
V první řadě zejména letohrádek. Hvězda je opravdu hvězda.
Jejím architektem je tak trochu nezdárný druhorozený syn habsburského panovníka Ferdinanda I. Habsburského.
Byl v Praze ve funkci místodržitele, tak se mohl věnovat i svým koníčkům. A architektura byla jednou z jeho vášní. Podle jeho návrhu tak tady byl vybudován lovecký letohrádek, který pak postavili stavitelé Aostalli a Lucchese a B. Wohlmut.
Další z Habsburků, císař Josef II., proslulý svou nechutí ke klášterům a dalším budovám, které nepřinášely zisk na první dobrou, letohrádek zrušil a nechal z něho udělat muniční sklad. Za první republiky se o něj starala správa Hradu. Po druhé světové válce pak probíhala velká rekonstrukce, kterou soudruzi zadali Pavlu Janákovi!
A pak zde vzniklo Muzeum Aloise Jiráska.
Dnes je tu Památník národního písemnictví. Vlídná paní pokladní a krásné okolí.
Dá se odsud dojít do Liboce, na šestku i na sedmičku, lze jít po cestách či lesem. Taková přírodní výprava uprostřed města.
A to se samotná bitva kdysi odehrála na kopci daleko před Prahou. A teď jed o širší centrum města.
Pořád ale s mimopražskou atmosférou, historickou patinou i uvolněnou náladou.
Žádné komentáře:
Okomentovat