Do kaváren chodíme nejčastěji v neděli. Ovšem prázdniny nabízejí úplně jinou časovou dimenzi, takže proč nevyzkoušet i jiný den a jinou kavárnu.
Třeba Alchymistu.
Je v Bubenči, pár kroků od sparťanských tribun a tramvajového rachotu. Jde o podnik, který si troufá nazývat sám sebe Letenským Montmartrem a vlastně to není jen marketingová alchymie. Nějaká atmosféra tam je.
Stačí projít dveřmi domu č. 7 v ulici Jana Zajíce a ocitnete se ve světě zpomaleného času, kde voní dřevo, staré knihy a právě mletá káva. Vedle kavárny se navíc skrývá Muzeum kávy, takže už vstup je pozvánkou k drobnému rituálu s kávou či něčím dobrým.
Interiér připomíná prvorepublikový salon: těžká křesla, obrazy, vitráž a nástropní malba zpodobňující samotnou alchymii.
Nečekejte spěch baristického pásu; tady se káva podává tempem, který by leckterý flat‑white‑sprinter považoval za prokrastinaci.
Jenže ono to ladí – sem člověk přichází na dialog, ne na rychlý kofeinový injekční výstřel.
I když je fér dodat, že samotná káva za atmosférou
výrazně pokulhává.
Skutečný zlatý hřeb se skrývá za rohem baru: zahrada. Miniaturní botanická zahrádka s jezírkem, andulkami, líným kocourem a patinou mechu připomíná kulisu dávno zapomenutého filmu.
V horkém létě tu hosté na chvíli odloží mobily, jen tak
sedí, poslouchají zurčení vody a dívají se, jak mezi stoly pomalu obchází
kočka. Čas tu neplyne, spíš se líně převaluje jako vítr v korunách.
Dorty
jsou zde těžší, takové solidní kousky, zjevně řemeslné, trochu starosvětské, někdy až
příliš. Cheesecake, Alchymistův dort nebo různé sezónní variace potěší ty, kdo
nehledají extravaganci, ale nostalgii..
Obsluha odpovídá tempu celého podniku, milá, ale spíše ve vlnách než v poryvech. Chvíli si vás nemusí všimnout, jindy se s vámi dá do řeči hned ve dveřích. Není to servis podle školení, ale spíš kavárenské souznění. Tak po sousedsku, po letensku...
Někdy to může být na
škodu, jindy právě tohle dává místu jeho výjimečnost.
Ceny
nejsou nízké. Dort kolem 120 korun, káva o něco méně. Ta cena za kávu v porovnání s chutí trochu
zabolí, ale pocit, že jste si spolu s ní koupili i klid a kus letenského příběhu,
se započítává do ceny automaticky.
Není
to kavárna na každé ráno. Je to místo na jednou za čas.
Alchymista
je kavárna pro ty, kdo mají rádi atmosféru, příběh a pomalý čas. Pro ty, kdo si
nepotřebují nic fotit, ale spíš v klidu spočinout pod rozkvetlým keřem s
vidličkou v ruce. Káva vás neohromí, dezerty vás nezaskočí, ale všechno
dohromady vás zvláštně uklidní.
Jestli máte chuť vystoupit na chvíli z běžného dne a vstoupit do salonu s vůní starých časů, najděte si tenhle letenský dvorek. Sedněte si pod strom, zaposlouchejte se do ticha a nechte všechno okolo plynout.
U Alchymisty se totiž nepije káva.
Tady se na ni vzpomíná.
Žádné komentáře:
Okomentovat