Ze Slap vlastně rovnou na Šumavu.
Jako jsme dřív jezdili za teplem, nyní je to za chladem, neřku-li zimou. Přesněji řečeno, za snesitelnějším počasím. Na Šumavě záruka snesitelné teploty ještě je.
Šumava patří k mým oblíbeným horám, myslím, že ji i trochu znám.
Je fakt, že některá místa jsou turistikou a hlavně cyklistikou tak poznamenaná, že se tam nedá existovat. Ale pořád se dají najít krásné a klidné oblasti.
Kdysi, strašně dávno tomu, jsme jezdívali na Modravu. Tam je to ale dneska jako
v Disneylandu, takže radši jinam.
Letos to tedy bylo o fous, jen kousek vedle, na Srní. Ale to bylo jen základnou, odsud se vyráželo na výlety.
Prášily. Stachy. Cesta kolem Vydry. Čeňkova pila. Mechov- Vchynicko-Tetovský kanál...
A na Srní, když už tam člověk je, nelze pominout místí Jurský park, čili vyhlídku s vlky. Ty zahlédnete, jen když máte kliku, ale určitě si tam užijete ticho a klid.
V okolí Srní totiž většinou panuje ticho, které slyšíte.
Pravda, o prázdninách to není tak markantní jako jiny, kdy si tu můžete připadat jako v přírodní katedrále, sami, mezi stromy, s trochou rosy na botách. Místní krajina je zelená, měkká, melancholická a krásná.
Žádné komentáře:
Okomentovat