Planetárium

 Planetárium nedávno znovu otevřelo. 

Po dlouhé rekonstrukci. Nyní se prý jedná o nejmodernější zařízení široko daleko. 

Tak jsme se vypravili. Nakouknout pod pokličku, respektive pod kupoli. 

Vstupenky lze zakoupit jen online, asi aby nebyl přetlak. Respektive tak jsem to pochopila

 z instrukcí na jejich stránkách, ale ve skutečností fungovala i pokladna a evidentně nabízela

 i papírové lístky. 

Tak asi budu muset zapracovat na pochopení psaného textu. 

Nu, přišli jsme včas, podle dalších instrukcí, které byly dokonce zvýrazněné!

Předsálí narvané. 

Ječící děti, prázdninové rodinné výlety, zvídaví senioři, nadšení mladí i staří milovníci vesmíru.

Vzpomínám na své ojedinělé návštěvy před rekonstrukcí, tehdy sem asi chodily jen školy. 

A pár ztracených nadšenců, kteří bloumali poloprázdnou budovou. Alespoň tak si to pamatuji. 

Nyní je všechno jinak. 

Skoro pořád vyprodáno.

Plno.

Všechno veliké, barevné, světlé, digitální. 

Co se týká začátku, tak popravdě, úplně mě ta jejich organizace nenadchla, takový trochu chaos to byl... 

Asi teprve vychytávají mouchy

Příkaz zněl jasně, přijít dříve, jak již jsem psala. Důvod logický, že po zahájení do sálu nikoho nevpustí.

Tak jsme přišli včas, s předstihem a nic se nedělo. 

Je se postupně tvořila fronta, protože nikdo vlastně nevěděl, kolik je ten správný předstih a jak to bude fungovat.  Paradoxní bylo, že nikoho do sálu s předstihem nevpustili, naopak. Otevřeli přesně stejně až na danou hodinu,  kdy se celá fronta, co tedy přišla včas, mohla začít přesouvat do sálu. 

A tím se logicky začátek docela posunul, takže mi ta jejich výzva přišla docela kontraproduktivní a kapku mě rozladila. 

Ale pak už to byl zážitek. 

Bombastický.

 Ta technika je fakt úžasná, kam všude vás vezme. Najednou jste na místech, kam se dostanete jen ve svých představách, živě! Napříč vesmírem, galaxií až na samotný okraj stávajícího poznání.

K tomu fundovaný slovní doprovod, možnost dotazů.

Příběhů nabízí led planetárium povícero, dokonce vás někde bude provázet i Hurvínek. 

Můžete se ponořit i do tajů vzniku života, prostě nabídka je zatím velmi zajímavá, zájem veliký. 

Nás příběh Sluneční soustavy provedl od planet ke hvězdám a zakončil ve velkolepém prostoru Sixtinské kaple, což byla nádherná tečka na závěr. Je to místo, kam se stejně jako do vesmíru, běžně nedostanete, rozhodně ne tak, abyste měli prostor na takové detailní prohlédnutí. 

Prostě parádní tečka na závěr. 

Pak nás to vyplivlo do žhnoucí Stromovky, která nám dala na vlastní kůži pocítit, jak si to v té naší sluneční soustavě slunce diriguje.