Národní galerie

S blížícím se víkendem, hezky prodlouženém o pololetní prázdniny, je možné uvažovat o programu volných dní. Samozřejmě, asi jen v případě, že nejsme vášniví lyžaři, které konečně zimní počasí neodolatelně vábí do hor na zasněžené svahyJ.  Ovšem my, co zůstáváme v bezpečí vymrzlých pražských ulic, máme možnost ohřát se v prostorách Národní galerie.

5. února roku 1796, se skupinka uměnímilovných šlechticů společně s několika vzdělanci z řad osvíceneckého měšťanstva rozhodla „pozdvihnout upadlý umělecký vkus domácí veřejnosti“. Tak vznikla Společnost vlasteneckých přátel umění, která později založila dvě významné pražské instituce: Akademii umění a veřejně přístupnou Obrazárnu.

A právě Obrazárna společnosti vlasteneckých přátel umění se stala přímou předchůdkyní Národní galerie v Praze. Roku 1902 přibyla k Obrazárně další významná instituce – Moderní galerie Království českého, založená císařem Františkem Josefem I. Moderní galerie pak začala budovat kmenovou kolekci českého umění 20. století. V roce 1918 se Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění proměnila v ústřední uměleckou sbírku nového státu. Vedení Obrazárny se roku 1919 ujal Vincenc Kramář, který ji za krátkou dobu proměnil v moderní, odborně spravovanou galerii.

Tolik krátký historický exkurz.

O tom, zda NG splnila svůj původní účel, tedy pozdvihnout upadlý vkus domácí veřejnosti, lze dnes s úspěchem pochybovatJ, ovšem za návštěvu určitě stojí. Jako vadu na kráse vidím fakt, že vzhledem k výročí se jedná o akci zdarma. Na „zadarmo“ Češi většinou slyší a tak existuje reálná hrozba nekonečných front. I když trochu sázím na to, že obrazy masovou veřejnost netáhnou a že většina Prahy bude na horáchJ

Program zní dost zajímavě, komentované prohlídky mě docela lákají, hlavně v Jiřském klášteře, ale i jinde. A kurátoři myslí i na děti, řada výtvarných dílen a programů pro děti může být zajímavá  i pro uměnímilovné rodinkyJ. Třeba se někde mezi velikány výtvarného umění během víkendu potkáme.

 Jestli ovšem nezvítězí frontoví bojovníci, pak vzdávám předemJ.