Popeleční středa

.....už je tady, přičemž já mám pocit, že je to chvilka, co skončily Vánoce. A Velikonoce jsou už na dohled.  Po víkendovém masopustním veselí a bujarých rejích veselých masek, které zaplavily českou kotlinuJ, nastává doba čekání na Velikonoce. Já tedy víc čekám na jaro a oteplení, což se už nyní jeví docela nadějně.  Co se týká dneška, někdy mám trochu guláš v tom, co je Popeleční a co Škaredá středa. Popeleční tedy známJ, ovšem jako Škaredá bývá občas označována jak středa Popeleční, tak i středa před Zeleným čtvrtkem.  K té se tedy kloním spíš, ale zmatek v tom má i teta Wiki či strýček GúglJ. Pokud by označení záviselo jen na usmívání se na okolí, tak mám těch škaredých střed v roce mnohem vícLJ. Zejména ty, které jsou okořeněny pracovními poradami, to je marnost nad marnost, respektive škaredost nad škaredostJ.  Dnešní dvojky v datu ale nepřinášejí jen Popeleční středu. Celkem mě zaujalo výročí úmrtí Andyho Warhola, kterého mám docela ráda a nějak mi nedošlo, že už je to celé čtvrtstoletí, co se odebral do uměleckého nebeJ. Čas opravdu letí jak bláznivý.  A před patnácti lety se narodila, respektive naklonovala Dolly. Sice už dávno není, přesto si na tu senzaci s jejím naklonováním dobře pamatuji. Ale asi nejznámější dnešní výroční událostí je Nagáno. Nemyslím tím operu v ND, ale dávné slavné olympijské vítězství, které se dneska stalo takovým synonymem úspěchu, že proniklo i do mého nesportovního podvědomí. Pravdou je, že tenkrát asi opravdu fandil celý národ a mnozí vstávali i v pět ráno, aby mohli na finálový přenos na Staromák.
Prostě se údajně přepisovaly dějinyJJ. Nu, s tím tak zásadně nesouhlasím,J byť tuto hlášku mám pevně zafixovanou jako slovní spojení svázané s hokejem.  A už je to čtrnáct let. Copak asi přinesou ty dvojky dneska? Takové magické datum by mohlo něco příjemného vyčarovat….      JJJ