středa 3. února 2010

Delete

„Protože jsem rozhodla,“ zdůrazňuje nadřízená, když jí dojdou argumenty, cítí se nejistá nebo zcela prostě nemá pravdu.
Není rozhodně jediná, kdo spoléhá na sílu z pozice moci. Někteří rezignovaně krčí rameny, jiní říkají, že každého určité postavení změní.
Jednou jsem se rozhodla jí oponovat. Když mi sáhodlouze vypočítávala všechny moje reálné i smyšlené nedostatky, napadlo mě pomoci si absurdní silou.
„Protože to tak je,“ pokusila jsem se použít její vlastní zbraně.
Zřejmě to na ni udělalo dojem. Poznala jsem to na výplatní pásce. Dopídit se zdroje radikálního snížení mých nenárokových mzdových složek, vzhledem k omezené ochotě k diskusi, které jsem byla svědkem, nebylo vůbec snadné.
Mně osobně však argumentace silou, provázená tvrdošíjným mlčením a přikládající fatální význam otrávenému protáčení očí, k srdci nepřirostla.
Nechce se mi totiž věřit, že o problému se nemá diskutovat. Že se nemá dát prostor druhé straně či po vzoru starých latiníků pátrat, komu to prospěje?
Dám spíš na smysluplný dialog. Mám s nimi jenom jeden problém. Na můj vkus se příliš mnoho podobá dvěma monologům, asi proto, že naslouchat je velké umění. A tak se stává, že něco sděluji a můj protějšek vypráví o něčem úplně jiném. Klasické já o voze ty o koze. Přitom často může jít o podstatné věci.
Vezměte si třeba osobní problémy. Dlouho váháte, a když nakonec dospějete k odhodlání se svěřit, váš protějšek si zcela nezaujatě řeší třeba poslední nákup. Určitě to bude někde levnější.
Mně se podobné věci stávají jak na běžícím pásu. Prostě asi proto, že poslouchám. Nebo se o to alespoň snažím. Potom na moje problémy už ani nedojde. Popravdě řečeno, někdy mi to moc nevadí, protože nikdy není jisté, co z řečeného půjde bez vašeho vědomí zase někam dál. Někdy ale ano.
Samozřejmě vím, že je to trochu nefér. Jestliže někdo nechce poslouchat, tak ho k pozornosti nepřinutíme. Ale k zamyšlení by to vést mohlo.
Představuji si to tak, že by se určité rozhovory legálně nahrávaly, aby se pak mohl udělat rozbor smyslu vyřčeného. Pravda, ke zvýšení sebevědomí by to jistě nevedlo, spíš naopak. Z tohoto hlediska by bylo lepší, kdyby existovalo jakési univerzální delete. Vyřčené bláboly definitivně zmizí a vydolovat je z harddisku dokážou jen těžce zaplacení odborníci. Ale kdo by si platil za záznam vlastní blbosti, že?
Někteří z deletovaných by si ale mohli stěžovat. Dneska, kdy si po americkém vzoru lze stěžovat na kde co, bych se ani nedivila. A najmout si na to právníka z Plzně, aby to bylo rychlé.
Možností ovšem vyvstává víc. Když totiž začnu přemýšlet o rozhovorech se svými nadřízenými, musím si přiznat, že ztrácím jistotu, jestli by takový delete měl význam. Pak by totiž nastalo výhrůžné ticho, protože často nic jiného než výhrůžné blbosti neslyším.
Přesto musím přiznat, že bych to velmi často uvítala. Jenže to bych pak deletla celou školu a ještě řadu dalších přidružených souborů.

10 komentářů:

  1. Dnes náš šesnáctiletý vnuk prohlásil, že se mu na střední škole nelíbí a nechce dál ve studiu pokračovat. Když jsem se ptala, jakou má představu, co by ho bavilo, odpověděl neochvějně "chci být psychologem" a tak jestli bys prosím dokázala tu blbou střední vydeletovat aby moh rovnou na vejšku, moc by mu to bodlo :o)

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, tlačítko DELETE bych v reálném životě užila... občas i několikrát denně ;-)
    A co se týče nadřízených... jsem opravdu šťastná, že žádného nevlastním. Mě by žádný nesnesl :-) ...a bylo by to vzájemné.

    OdpovědětVymazat
  3. Taky bych to brala, náležitě bych DELETE využila i u sebe:-)S tím nasloucháním druhých máte pravdu, ale sebekriticky přiznávám, že když nemám svůj den, taky zjišťuji, že vypínám příjem...

    OdpovědětVymazat
  4. Jitko jestli výš blog čtou vaši nadřízení tak ta výplatní páska se asi bude časem měnit...;o)
    Tlačítko DELETE bych potřebovala zabudovat do své klapačky. Popřípadě ještě nějaký ten filtr. :o)

    OdpovědětVymazat
  5. My myvame v patek odpoledne porady a navic ve francouzstine a vzdy hodinu a pul ...... tak tady zadne DELETE nepotrebuji, bo i tak neni co mazat ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. No hovor dvou ženských je někdy fakt monolog...souhlasím..a nadřízená...škoda slov:-(

    OdpovědětVymazat
  7. Tak vidím, že Delete by se nám šiklo všem. Kristu tedy obdivuji, v pátek odpoledne porada. Francouzštinu mám moc ráda, ale poradě bych v ní jistě nerozuměla. Což, jak mě teď napadá, je mnohdy velká výhoda.

    OdpovědětVymazat
  8. No, já hlavně koukám, že mám ve čtvrtek odpoledne problém s českým pravopisem ...
    No a ten můj koment byl taky tak trochu o koze. Taková volná asociace ;-)

    OdpovědětVymazat
  9. Jeeee, ... ja chci taky Delete, ... zrovna dneska bych ho urcite vyuzila

    OdpovědětVymazat