Heraklion

 Heraklion je hlavní město Kréty. Takové  jejich Brno, řekněme Brno v sandálech. 

Jen s větší šancí, že vás cestou na kafe sejme horko, nikoliv šalina. 

Jako má Brno svůj Špilberk, tak Heraklion má Knossos. 

Místo středověkých zdí tu potkáte mýty, minojské fresky a možná i zoufalého Minotaura, který musí být ztracen pod návaly turistů. 

Trochu tento palác, podle mě, po objevení zničili, protože spousta míst je zalitá betonem.  Prý aby to vypadalo...

No, tak to vypadá hezky pro turisty, to ano. Však jich tam taky je... 

Nicméně zajímavější jsou ty méně slavné paláce. třeba  Faisstos či palác Malia.

Herakleion nabízí také Archeologické muzeum, které mě, na rozdíl třeba od akvária, baví. 

Tady je to plné vykopávek a soch, jsou tu krásné zlaté šperky nebo slavný disk z Faistu pokrytý dosud nerozluštěnými hieroglyfy.

A hlavně je krásně klimatizované.

A pak jsme v našli ještě jedno muzeum, plné starověkých vynálezů.

 I to byl zážitek. Takový nečekaný, není úplně na top žebříčku zajímavostí, které máte v Heraklionu navštívit. 

Ale zjistíte tady, že staří Řekové vymysleli skoro všechno.  Něco si lze i vyzkoušet. 

I prvního robota jsme tu viděli. 

Staří Řekové se prostě i bez wi-fi a dalších moderních vymožeností dokázali velmi dobře bavit. A nejen bavit, většina vynálezů byla spíš praktického rázu. 

A pak toulky starými uličkami, které se ale až příliš podobají klasickým velkoměstům, globalizace je prostě mor. 

I sem pronikají  stejné fastfoody, co doma. 

Jen ty kavárny to zachraňují. Ledové kafe tady chutná nějak víc dovolenkově, možná proto, že ho pijete s výhledem na moře, ne na křižovatku u Vaňkovky.

Úmorné vedro, ale nějak líp snesitelné než ta horka u nás 

Heraklion je prostě takové krétské Brno, které se rozhodlo vsadit na pohodu a pít frappé místo turka.