Na svatého Bartoloměje

 Na svatého Bartoloměje se vraždilo. 

Sice už je tomu dávno, léta páně 1572, přesto pojem Bartolomějská noc přetrval do dnešní doby. 

A historie od té doby přinesla podobných nocí ještě několik. 

Namátkou lze připomenout Noc dlouhých nožů či Křišťálová noc, které přineslo "osvícené" dvacáté století. I jiné masakry se odehrávaly v noci nebo za úsvitu, třeba skotský masakr v Glencoe.

V noci se zatýkalo i popravovalo. 

To uměli dobře  nacisté i komunisté. 

   Když se ale vrátím do Francie na svatého Bartoloměje, tak tam to bylo z náboženských důvodů. 

Jinde z politických, všude z nenávisti. 

A jakkoliv se tváříme, že jsme humanisté, podobné šílenosti probíhají dodnes.

 Pod jiným názvem, někdy zatím ještě neodhalené, ovšem vždy se stejným hnacím motorem, nesnášenlivosti a nenávisti. 

  Ten dávný francouzský horor je dnes přetaven víc do podoby romantického příběhu vynucené svatby. Svatby, která původně měla přinést mír, ukončení náboženských válek. 

A ve finále pak bylo všechno jinak. 

Princezna Margot a její manžel Jindřich Navarrský, který většinu svého svatebního obřadu prostál před katedrálou, protože mu víra údajně bránila v pobytu v prostoru katolické církve, se vzali. 

Konkrétně ve slavné katedrále Notre Dame. 

Margot se do toho moc nechtělo, její ano bylo dost vynucené, ale svatba proběhla. A po ní, místo oslavy, vypuklo vraždění nekatolíků, ve Francii zvaných hugenoti. 

Bartolomějská noc.  

Davové šílenství, kdy dosavadní soused vraždí svého souseda jen proto, že je jiného vyznání. 

Jen v Paříži zemřelo na tři tisíce hugenotů. 

Další desítky tisíc pak mimo hlavní město. 

Vždycky, když se zfanatizuje dav, je těžké ho nějak zastavit. Ani tady to moc nešlo. 

V řekách prý plavalo tolik mrtvol, že nebylo možné ani lovit ryby, praví dobové listiny ( či přesněji řečeno wikipedie).

Tehdejší papež tuto zprávu dokonce jásavě oslavil, nechal vydat pamětní minci na její počest a rovněž požádal malíře Vasariho, ať vytvoří oslavný obraz. 

Vraždění hugenotů prostě tohoto svatého muže potěšilo.... Je zajímavé, co všechno dokáže lidem přinést radost..?

Nevím, jestli si Bartolomějskou noc ve Francii připomínají stejně vášnivě, jako dobytí Bastily, je to podle mě dost podobný masakr.

Ale asi úplně ne, protože tam řeší náboženské problémy i po staletích, takže je to pro ně spíš memento. 

Bartolomějská noc.

Svatý Bartoloměj k tomu všemu ale přišel jako slepý k houslím, jen se se to celé odehrálo 

v den jeho svátku.  

I když ostatně ona legenda o jeho životě a následné kanonizaci také není nic hezkého.

 Bartoloměje, jako Ježíšova učedníka, totiž odsoudili k tzv. perské smrti.

  To prý znamenalo, že ho nejprve stáhli z kůže a pak ukřižovali hlavou dolů.

 To se tedy docela vymyká jak chápání, tak i všem fyzikálním i biologickým zákonům, ale legenda tak praví.

Zdá se tedy, že kolem svatého Bartoloměje se dějí věci. 

Uvidíme tedy, co přinese dnešní  bartolomějská neděle.