Poslední srpnový týden nabízí i první učitelská školení letošního roku.
Úplně první byly klasické měkké cíle, jak se třeba bránit šílenému střelci. Jsem tedy proškolená, ale doufám, že jde o typ školení, které v praxi nebudu muset využívat.
Na rozdíl od těch edukativních.
Tam se hodně školících témat točí kolem umělé inteligence, jak s ním pracovat, jak ji využít ve výuce, jaká je vlastně role učitele, když se to děti vlastně dnes už všechno mohou naučit samy. Tedy s AI / to tedy tvrdí příznivci AI,/
Nicméně, letos
jsem dala přednost historii. Jak pracovat s pamětníky, s historií,
kterou si pamatujeme. To je často velmi ošidné, mnohdy to vidíme jinak, než
tomu reálně bylo. Ale my jsme to prožili.
Je to víc takové dobrodružství než školení. Mnohdy jsem překvapena, jak je všechno jinak. Ale jde o zajímavý seminář. Paměť je věc docela ošidná, proto je taková paměťová dokumentaristika hodně odvážný a zajímavý projekt. Studenty to asi bude bavit, vyzkouším to s nimi.
Paměťová studia hodně pracují s devadesátými lety. To děti hodně zajímá. Jde o dramatické období, které do historického studia tohoto typu lze hodně dobře zařadit. Pamětníku je ještě docela dost. A zároveň se už otvírají archivy, doba se zkoumá i klasicky historicky.
Probíhá rekonstrukce tehdejšího myšlení, jak to tehdy společnost vnímala, jaké tehdy měla alternativy.
Zkoumá se, jak byly využity možnosti, které tehdy před lidmi stály. Je to hodně zajímavý, mnohdy i emotivní návrat.
Paměťová studia vlastně ani není historie, je to spíš psychologie. Ptá se a nenabízí odpovědi, ty si musíme najít sami. Třeba to, proč si něco pamatujeme a něco zapomínáme. Tím myslím společnost, jak některé události akcentujeme a jiné raději ani nepřipomínáme. Jsou tam zajímavé vrstvy vzpomínání.
Je zajímavé hledat i dělící čáry, kde je kdo vnímá? Každá část společnosti jinak. Obecně se uvádí vstup do EU, může to být i opoziční smlouva, která může ukončovat revoluční ideály. Každý to má jinak.
Zaujal mě i workshop s tématem, jak technologie změnily myšlení lidí, jejich chování a reakce.
Žádné komentáře:
Okomentovat