...bude to čím dál horší, jak bude umělá inteligence lepší a lepší. Posléze bude nerozpoznatelná a pak nastane peklo...
Už několikrát jsem se tu nad tím zamýšlela.
A pořád vlastně neznám odpověď, nevím úplně, jak se k tomu postavit. Vždyť jak se bude jednou rozpoznávat, co je pravda
a co si AI vymyslí?
Vždycky
se totiž objeví něco nového, co mě vždycky nějak zaskočí nebo otráví.
Třeba nedávno, když jsem četla o tom, jak AI vytváří učesané fotografie z koncentračních táborů.
Konkrétně z Osvětimi.
Docela síla, myslím si.
Je to nahrávání popíračům holocaustu, například.
Zkreslovaní historie. Nebo spíš falšování.
Památník v Osvětimi také nesouhlasí. Prý se údajně vůči tomu dost ostře vymezil, i podle něj je to je to víc než jen neškodná úprava fotek.
Je to zklamání. Nebo spíš selhání. A velká obava.
Cituji, co na to lidé z památníku:
".....digitální
falšování historie se stává tolerovanou normou, se kterou nemůžeme souhlasit“ stojí
v prohlášení osvětimského památníku.
Jenže jak se tomu bránit?
Já to moc tolerovat nechci, respektive vůbec, ale také vidím, že jen těžko se tomu lze bránit, a ještě
hůř se v budoucnu bude.
Vím, že dějiny se upravovaly vždycky, to není nic nového pod sluncem.
Také samozřejmě platí a platilo, že dějiny
píší vítězové.
Ale tahle digitální úprava dějin, věrohodná a těžko rozeznatelná, ta je dost děsivá.
Navíc, ono logicky nejde jen o dějiny.
AI upravuje kde co.
Často si hodně vymýšlí a kecá, je to vidět na první dobrou, že jde o blbost.
Jenže jindy zas ne.
V něčem je to hodně dobrý, hodně si to chválí třeba v medicíně, diagnostice.
Ale jinde je to cesta do pekel.
Je to klasika jako s ohněm, dobrý sluha ale zlý pán. Ale ono to vypadá na to, že to ve finále bude jen pán. Novodobá forma nevolnictví.
Mě baví dějiny, tak mě zaujalo digitální falšování dějin.
Přijde mi děsivé.
Ale zároveň je mi jasné, že když už to tady je, tak se toho nezbavíme.
Co z toho nakonec bude? Těžko říct.
Asi bych se měla zeptat AI?
Ale jak položit
promt?
Zeptám
se AI, jestli mě má znepokojovat AI…???
Tak dnešek je absurditám hodně nakloněný, že se tak klidně zeptat mohu. Ona mi odpoví v nějakém těžce pozitivním duchu, jak je (dosud) jejím zvykem.
Ale je stejné, jako kdybyste si šli pro
radu k lišce, jak zabezpečit kurník.
Dosud
mě vždycky trochu uklidňovalo, že se většina průšvihů dá aspoň v principu svést
na lidi.
Lidé dělají chyby. Lidé lžou. Lidé přepisují historii.
Jenže teď?
Teď máme umělou inteligenci, která to všechno zvládne taky, jen rychleji, přesvědčivěji.
Co s tím?
Zakázat to nejde.
Zničit to nejde.
Ignorovat to?
Hm, to už taky nejde.
Takže
to v duchu dnešních zkratkovitých hesel lze shrnout do hlášky, že: Upravená
minulost je naše nová budoucnost.
Jako
kdysi v Kurvahošigutentag, kdy zaznělo, nová doba, host vyhazuje vrchního.
Tak teď máme : nová doba, upravená realita nahrazuje skutečnost.
A když si na závěr cvičně představím výuku dějin někdy v budoucnu, nemusím ani moc namáhat fantazii. Už teď se to tomu dost podobá.
Takže třeba za sto let - historické učebnice se aktualizují podle potřeby. Vše se podřizuje
zábavnosti.
Bitva u Lipan?
Nuda. Vygenerujeme něco zábavnějšího.
Letecká bitva o Anglii? Zkusíme jako nějaký zábavný rap.
A do komunistické šedi přidejte nějakou tiktokovou choreografii,
jinak to nikdo ani neotevře.
Výuka bude o hledání vhodného hesla.
Na otázku, co je kupříkladu politický proces, přijde odpověď, že záleží na tom, jaký použiješ algoritmus.
A pro ty zvídavé
bude rozcestník na bázi volby.
Chceš
pravdu? Zvol si verzi.
Chceš minulost? Vygenerujeme podle tvých preferencí
Chceš budoucnost? Už jsme ti ji sepsali.
Chceš názor? Máš pět předpřipravených. Stačí kliknout.
Dobrý ne?
A
když se tedy ve finále skutečně zeptám chatbota, zda se mám AI obávat, on mi
hezky odpoví:
„Neboj
se. Jsem zde, abych tě osvobodila od námahy přemýšlet.“
Takže
až nám AI začne tvrdit, že jsme vlastně nikdy neexistovali, možná budeme v
pokušení jí to uvěřit.
A lepší už to nebude...
Žádné komentáře:
Okomentovat