Kříž u potoka

 Už ani Kříž u potoka není kříž, ale crashJ u potoka. Karolína Světlá by tedy mrkala na drát. Nejen kvůli názvu, ale i děj je kapku odlišný od jejího původního vesnického románu. A nebýt odkazu na její příběh, těžko by se v tomto modernizovaném crashi hledal. Je to totiž přeneseno do současnosti, takže žádné vesnické drama, ale pěkně bujará svatební hostina,J kde se potkávají jednotliví protagonisté, kteří tam řeší své vztahy. Také drama.J Nu, nevím. Nejsem žádnou vášnivou ctitelkou vesnického románu devatenáctého století, byť Karolínu Světlou jsem četla,ale skoro vnímám jako zbytečné, že tato inscenace odkazuje k jejímu dílu. Podle mě je to spíš nová hra. Ovšem co se týká včerejšího divadelního představení, tak když pominu  anglikanismus (daný možná i tím, že autorem inscenace je Slovák a Slováci českou literaturu devatenáctého století zcela jistě neznají, neb se jí neučí,J nebo možná - pravděpodobněji - že jde opravdu o srážku- charakterů, názorů, lidíJ),je to dost zdařilý kus Švandova divadla. Příběh jde opravdu až na dřeň, herci hrají výborně - nedá mi neuvést skvělou Petru Hřebíčkovou,  ale i ostatní jsou moc dobří. Režisér dokázal vybrat hodně zajímavé typy a jejich herectví se mi fakt líbilo. A navíc došlo k tomu, že o jsme o představení nejen vedli diskusi, ale ještě teď o něm přemýšlím, a to už se mi v divadle dlouho nestalo. Jen nevím, jak se asi hercům hraje před poloprázdným hledištěm, Švandovo divadlo včera opravdu plné nebylo. A je to škoda, ta hra za to stojí. Řekla bych, že crash s diváky si docela zasloužíJ.