Malá nápověda: otázek, včetně největšího malíře, je sedm. Magické číslo z magické PrahyJ
úterý 24. dubna 2012
Zmizelá Praha
Mám ráda starou Prahu, baví mě objevovat místa, která nejsou turisticky exponovaná či dokonce již neexistují. A člověk nemusí ani moc bloudit, ono stačí jen uhnout z vyznačených turistických tras a můžete se ocitnout v místech tichých, klidných, kde se čas zastavil. Krásný příklad objevíte v ulici V Kotcích. Odbočíte z přeplněné Rytířské a jste v jiné době. A to mě baví. Včera jsem se něco podobného pokusila zprostředkovat dětem. Byl WandertagJ. Jsme německá škola, tak proto je náš mimoškolní tripJ takto definovánJ. Kvůli přijímacím zkouškám je třeba opustit školní prostor, aby naši potencionální budoucí studenti měli klid na prokázání svých vědomostí. Chopila jsem se tématu putování Prahou, protože v přírodě bych se vyjímala asi jako pěst na oko. My, kavárenští povaleči, známe víc městská zákoutí než ta přírodní. A téma Zmizelá Praha se pro mě zdálo ideálním. A to jsem ani nevěděla, že v kině Evald se bude promítat film na dané téma. My ale do kina nešli. Hledali jsme ztracená místa kolem Ferdinandovy třídy, tedy téměř v centru. Děti nevěřily, že tady je ztracená Praha. A jak koukaly. Objevovala se před námi stará historie Nového městaJ. Pátrali jsme po místech, kde stála restaurace U Ježíška, kam chodíval i Jan Neruda. Dnes je tam ovšem stanice metra. Prošli jsme KovářskouJ do osady Opatovice, kde stojí kostel svatého Michala. Prošli jsme i kolem restaurace U Fleků, kde jsou obrázky „největšího českého malířeJ“ ( kdopak to je? J) Pak jsme nakoukli do chrámu svatého Vojtěcha, kde byl kdysi varhaníkem Bohuslav Foerster. Hledali jsme kostelík svatého Petra, který ale zničili už husitéL a Smradařskou ulicí prošli až k Valterovu paláci. Pak jsme dorazili na promenádu Nové aleje, kterou jsme se dostali až k Chourovým domůmJ, kde po debatě i historii zlaté kapličky měl být konecJ. Ale získali jsme ještě třešničku na dortu, to byla návštěva muzea Jana Keplera, které otevřelo jen pro nás. Takže závěr byl díky fundované přednášce pana majitele zmíněné lokality i exkurzí do fyzikálních zákonů. A pak jsme se rozpustili. Objevování ztracené Prahy skončilo. Dokázalo, že i historie může být dobrodužná a zajímavá. Oživila jsem si svoji praxi průvodce Prahou, kterou jsem už skoro pověsila na hřebík a je to asi škoda, měla bych znovu začítJ. Pátrání po minulosti bylo moc fajn, asi i díky zvídavým dětem a hezkému počasíJ. A chcete-li hledat i VyJ, pak malinký kviz. V textu jsem u několika současných ulic a míst použila názvy, které se už dnes neužívají, ba dokonce ani neexistují. Objevíte, která to jsou? V pátek bude rozluštěníJ
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Současnou Prahu tedy vůbec nemusím, ale na tuhle procházku, na tenhle vandr bych tedy s Vámi šel taky.
OdpovědětVymazatAsi byste do těch kaváren neměla moc chodit, pak si na nás vymýšlíte "takové" zkoušky. :)
No, na glóbu Prahy dnes určitě není Ferdinandova třída, to náhodou vím, že to je Národní.
Od ní se mohu odpíchnout a tipnout, že Kovářská by mohla být Ostrovní, když jste jí prošli na Opatovice. A vida, není, je to Spálená!
Smradařská je ul. V Jirchářích.
Nové aleje jsem vyhledal, že jste opět byli na Národní tř., jiný název.
Chourovy domy si už taky vzal čas díky Nové scéně ND.
Největší český malíř. To může být pro každého někdo jiný. Já osobně preferuji M. Alše (to je dáno knihou Špalíček, kterou jsem v dětství měl hodně rád), ale určitě jeden z největších je Mánes. U Fleků jsem nikdy nebyl, tak nevím, kdo se tam "vyřádil".
Děkuji za pěknou procházku a za poznatky o staré Praze.
A neříká se dnes Opatovicům Jircháře?
OdpovědětVymazatTeď jsem zjistil, že jsem odpověděl jen na šest místo na sedm tajností. Možná to je tahle možost. :)
Škoda, že nejsem žačkou, takový výlet po Praze by se mi moc zamlouval! Dejte vědět, kdy oprášíte průvodcovskou hůl:-D
OdpovědětVymazatNejvětší český malíř u Fleků je dvoumetrový Láďa Novák.
OdpovědětVymazatOstatní místa tady popsal přesně můj předchůdce ve vzkazech, jen ještě dodatek, že Valterův palác je papežská nunciatura ve Voršilské.
Hanba by mě fackovala, kdybych to se svým blogem o Praze nevěděla :-)
A kromě jiného je to moje oblíbená část Prahy.
HanaF