úterý 10. dubna 2012

Vyhozené peníze

Byla jsem vyslána na seminář. Abych si obnovila vědomosti ohledně státní maturity. Ne, že by mě někdo chtěl zkoušet z češtiny nebo snad dokonce z matematiky- tady si nejsem jistá, zda bych nepropadlaJ. Ovšem tento typ zkoušení bych považovala za prospěšnější než ten, na který se vydávají horentní sumy peněz a který je tedy zcela jistě k ničemu. Nedávno jsem si na něm obnovovala něco, co tedy v hlavě držet nehodlám. Jde o papírovou byrokracii ke státním maturitám. Je zajímavé, jak vás systém semele. Jsem velký a zásadní odpůrce státních maturit, vnímám je jako zločin na české vzdělanosti a v neposlední řadě i obří tunel našeho krachujícího školství. A nakonec podlehnu a jdu na nějaký seminář, čímž vlastně tento šlendrián podporuji. Měla bych se stydět, a také se stydím, nicméně faktem je, že jsem tam byla. A mohu tedy podat zprávu o stavu unieL, rozhodně nijak veselou. Podstatou tohoto nevydařeného experimentu se státní maturitou je hlavně kolonkování, papírová invaze a snaha o to, aby maturitu měl každý. Tím pádem vlastně nikdo, protože dosáhnout maturitní masovosti lze jen stanovením primitivních vědomostí, což už nyní způsobuje, že maturanti rozhodně nezažívají intelektuální vrchol svého mladého života. Proč také, když to po nich nikdo nechce? A my, proškolení předsedové maturitních komisí, jim k tomu ještě požehnáme. Nu, troufám si tvrdit, že Komenský se, chudák, obrací v hrobě. A Zdeněk Nejedlý, který už jednou zkoušel české školství zničit, si naopak někde v pekle mne ruce. Co se nepovedlo jemu, jeho pohrobci dotahují do konců, o jakých se jemu ani nesniloL
      

                                                              Skryté myšlenky Jana Amose


Tento geniální vtip Pavla Kantorka, který mám už léta nad stolemJ, by si zasloužil nové personální obsazení. Místo Komenského třeba ministr a kolem něj kantoři. Nebo i děti, to je v podstatě jedno, hlavní myšlenka zůstává stejnáJ

4 komentáře:

  1. Vzhledem k tomu, že mám obě děti školou povinné, jedno na střední, jedno na základce, jímá mě hrůze, kam to může vést.

    OdpovědětVymazat
  2. Já už se nedivím ničemu. Nedávno mne málem zfackoval - před žáky - agresivní otec jednoho z mých svěřenců. Dítě nemělo napsanou omluvenku, tak se účastnilo programu s ostatními a otec se dožadoval vydání dítěte v době, kdy jsme byli mimo budovu a do návratu nám chybělo deset minut. Otec za námi doběhl a seřval mě, co si to dovoluji, protože on na nás nebude čekat. Spěchá, nějaký časový rozvrh činností ho nezajímá a na nějaké omluvenky se může vykašlat, nikdy je nepsal a teď s tím nebude začínat... Kdyby to nebylo tak strašně ponižující a děsivé, bylo by to k smíchu.

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to mě jímá hrůza též. A zdá se, že lepší už to nebude, bohužel:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Bohužel a rodičům sníženou známku z chování dát nemůžete. Smutné je to, že žáci mají "zářný" příklad chování a autorita učitele je nabouraná.

    OdpovědětVymazat