Týrané ženy

Vzdělávací sobota už tak veselá nebyla. Studijní téma dne bylo týrané ženy a násilí páchané na dětech. Problematiku, kterou vnitřně vůbec nechápu, nedokážu se s tím ztotožnit, že někdo dopustí, aby mu bylo ubližováno, aby se ubližovalo jeho dětem, a ještě násilníka omlouvá nebo dokonce bere vinu na sebe. Že s ním zůstává, neodejde od něho, případně (to bych udělala já,) mu také jednu nevrazíJ. Vnitřně to vůbec nechápu, ale rozumově vím, že to je, že to existuje a snažím se pomoci.  Naslouchám a nedávám nevyžádané rady. Vyslechla jsem  tolik děsivých příkladů, že kdybych o tom chtěla napsat román, tak bych ho musela zařadit do žánru horor. Dámy, které nám přednášely, byly nadmíru empatické, klidné a trpělivé. Dovedu si představit, že opravdu dokážou těm ženám i dětem pomociJ

 Byly ze sdružení www.rosa-os.cz

(a nabízely jak telefonickou tak internetovou pomoc -SOS linka 02 246 102,po-pá 9-18 Pevná linka 241 432 466 v pracovní době centra Internetové poradenství na poradna@rosa-os.cz)

Mluvily o utajených azylových domech, takže ty ženy, které se rozhodnou, mají kam jít. Ale mluvily také o tom, jaký vliv má podobná situace na děti, co si z takové rodiny odnášejí do života, a jejich příběhy byly opravdu alarmující. Na to konto nás i trochu natrénovaly, co s takovým násilníkem ve škole, kam by případně dorazil, a zjevně nejde o ojedinělou situaci. Musím jen věřit, že jejich výcvik buď přinese ovoce a já se stanu obrovsky empatická a asertivníJ anebo, že na podobného jedince nenarazím, neb pak bych šla jistě sedět. Musela bych ho minimálně profackovat a to se neslučuje se žádnou metodikouJ. Smutné je, že podobných lidí mezi námi žije hodně.  Dobré je, že se jim podobné organizace snaží pomáhat. I tak byla sobota mnohem drsnější než sexuální pátekJ.