Atentát

   Jezdím do práce kolem této sochy. Po dlouhých letech dohadování ji tady Praha 8  konečně slavnostně instalovala. Připomíná atentát na Heydricha, který byl přímo tady proveden. Je to dneska 68 let a jména Kubiš, Gabčík a Valčík jsou snad všem známá. Pro některé hrdinové, pro některé ne. Četla jsem o tom plno knih, a vždycky mě ten jejich příběh dostane. Čas od času debatujeme s dětmi, zda se to mělo stát. Je zajímavé, že dnešní děti veskrze ten čin odmítají. Asi s poukazem na to, co následovalo. Sama nemám jednoznačné stanovisko. Vždycky, když čtu příběhy těch zemřelých, stáhne se mi žaludek. U nás na osmičce je plno ulic pojmenovaných po těchto obětech, což mnohdy neví ani ti, co v dané ulici bydlí. A přitom třeba osud Jindřišky Novákové nebo rodiny Vosmíkových, to nabývá rozměrů antické tragédie. Četla jsem knihu Dva proti říši (doporučuji) nebo viděla televizní film Jiřího Stracha -Silver A. Skvělé a působivé.
   Takže před osmašedesáti lety začala heydrichiáda. Když si uvědomím, co to obnášelo, tak se teď vlastně máme báječně:-). Každý rok v těchto dnech pouštím dětem Vyšší princip, pravidelně u toho slzím. Oni to většinou moc nechápou, ale snad v nich z toho zůstane alespoň pocit.
 A společně jsme rádi, že žijeme dnes. A zítra k tomu můžeme říct své:-) Měli bychom, aby se historie neopakovala:-)