Kašperk

Kašperské Hory a Kašperk jsou oblíbeným cílem našich horských výletů. Nejinak tomu bylo i letos. Počasí mírně pod mrakem, ani déšť ani horko, prostě ideální doba k návštěvě hradu. Kašperk založil Karel IV. který tu osobně nikdy nebyl, přesto připomínky jeho osobnosti nacházíte na každém kroku.  Hrad se pyšní novou střechou, neb starou mu sejmul orkán KyrilL a nutno konstatovat, že nová se jim opravdu povedla. Zdejší hradní nádvoří nebylo nijak přeplněné, tudíž se tu dalo celkem příjemně strávit čas při čekání na prohlídku. Dětem se nabízela lukostřelba a rádoby středověké dobroty k občerstvení, nám dospělým přišlo k chuti kafe. Na Kašperku jsem totiž prvně objevila latté. Dosud se totiž na mě v šumavských občerstvovnách dívali jak na mimozemšťana, když jsem po nich svůj oblíbený nápoj vyžadovala. Skoro jsem nabývala dojmu, že se jedná o ryze městskou vymoženost, kterou v hlubokých šumavských hvozdech a jejich městečkách prostě neochutnám. A ejhle, KašperkJ. A jak dobré. Hned jsme si ho dali dvojmo, kdo ví, kdy na něj zase narazíme. Rázem se na prohlídku čekalo mnohem příjemněji. Prováděl nás mladík v oděvu, který měl zřejmě imitovat ošacení z patnáctého století, současná průvodcovská módaL. Ale chlapec to byl šikovný, nejen, že nás poutavě provedl historií hradu, ale dovedl si elegantně poradit i s neukázněnými návštěvníky. Zejména někteří vydaření rodiče, kteří nebyli schopni zvládnout své potomstvo, byli častým terčem jeho (podle mě až příliš laskavých) napomenutí. Nechápu, proč některé, rádoby in, rodinky, vláčí své hlučné potomstvo do míst, které děti nejen nezajímá, ale v podstatě nezajímá ani je. Jde prostě jen o to, aby se pochlubili, že byli se svými nezvedenci někde na hradě.  Nu, další móda, v kombinaci s nevychovaností dětí i jejich rodičů, docela lahůdka. Naštěstí šlo jen o jednu povedenou rodinku s malými uřvanci, kteří nakonec sami uznali, že lépe jim bude v podhradí a skupinu opustili. A pak byl Kašperk opravdu hezkým zážitkem stejně jako přilehlé Kašperské Hory.