Kolaboranti

Ač to titulek trochu evokuje, nechci psát o současných politicích, ale o knize. Je neděleJ.

Kolaboranti sice není typické letní čtení, také jsem ji dnes nepřečetla, ale dočetla po delší době.

V úvodní sekvenci je charakteristika knihy shrnuta do několika řádků: Autor se sedmi životními příběhy evropských kolaborantů snaží odpovědět, zda právě Češi měli nějaký zvláštní talent pro spolupráci s nepřítelem.

Možná i proto začíná Emanuelem Moravcem, který kdyby zemřel někdy v roce 1937, tak byl dnes uctíván jako národní hrdina a ne proklínán jako jeden z největších kolaborantů. Život holt mnohdy přináší paradoxy. Dále se seznámíme s Quislingem, Vlasovem, který hrál velmi důležitou roli v pražském povstání. Je tu příběh Friedricha Pauluse i slovenského „mučedníka“ Jozefa Tisa.  Své místo tu má i francouzský hrdina a zrádce maršál Petain a ve finále poznáváme Léona Degrellea. Samozřejmě nechybí ani zamyšlení nad tím, co je to kolaborace a proč jsou vlastně zrádci velmi vlastenečtí? 

Otázky složité, nezodpověditelné a nahlížitelné z mnoha úhlů pohledu.  I proto se ke knize hodlám ještě vrátit, protože nejen,že klade výše zmíněné otázky, ale je i čtivě napsaná. A i když to není zrovna oddychové letní čtení, jindy zase není tolik času, tudíž je to vlastně kniha ve správný časJ.

Napsal ji Michael Borovička, a pokud máte zájem o historii dvacátého století, tak myslím za přečtení stojíJ. I v létěJ