Prosinec už klepe na dveře.
Někteří ho vítají s rozzářenýma očima, těší se na světýlka, cukroví a adventní klid.
Jiní
se na něj dívají s mírnou panikou a šeptají si nové měsíční motto:
„Co
všechno ještě nestihnu?“
Všudypřítomná
světýlka začínají blikat, kalendáře se plní, a punč volá tak naléhavě, že mu
málokdo odolá.
Je
to tady. Navzdory tomu, že mnozí z nás jen sledují narůstající seznam úkolů
a nervózně vzdychají, že ten seznam je přitom
delší než dny v měsíci.
Návštěvy,
koledy, rodinná i přátelská setkání, to vše se mísí do malého prosincového
chaosu, který ale zvláštním způsobem zahřeje.
Ať
tedy už patříte do kterékoliv skupiny, těch nadšených nebo těch mírně
vyděšených jedno je jisté, prosinec je vždycky malý zázrak i chaos zároveň.
Tak
si připravte punč, utáhněte šálu a zkuste ho přivítat s úsměvem… nebo alespoň
s
dobrou kávou na rodinném setkání.
Protože když už nic jiného, alespoň si můžete
říct:
„Já jsem to přežil(a) – a ještě s úsměvem!“
Žádné komentáře:
Okomentovat