Listujeme

 Mám ráda české názvy měsíců. Jsou originální, své a řekla bych, že i hezké a poetické. Nesou nějakou symboliku.

Třeba listopad. Není jen o padajícím listí. Nabízí celou řadu variant.

Listí samozřejmě poletuje a padá, to k němu patří.

Ale některé listy na stromech se ještě vytrvale drží, nespadly do hromady listí. I když už je listopad.

 Možná z hrdosti, možná proto, že se jim nechce spadnout.

Možná mají jinou roli .

Každý z nich totiž vypadá jako malý dopis, který příroda napsala, ale ještě neodeslala.

A s tím přichází list jako dopis.  

Mnozí už je nepíší, ale myslím, že je to škoda. A možná právě v listopadu si můžeme napsat i list sami sobě, připomenout si, co se letos povedlo, co se nepovedlo a co bychom ještě rádi stihli, než nám vítr odfoukne ten pomyslný list papíru z ruky.

Je to i poslední list v kalendáři před prosincem, měsícem blikajících světýlek, kaprů 

a všeobecného shonu. Chystáme se otočit poslední list.

Můžeme si listovat. V knize, v albech, ve vzpomínkách. Listujeme všem listopadovými variantami.

Co si napíšeme na náš  listopadový „to do“ list? 

Můžeme si tam dát cíle, sny, plány nebo už nějakou letošní rekapitulaci. 

Hlavně ať to stihneme dřív, než nám ho odnese ten samý vítr, co právě zvedá poslední listy z chodníku.

Listopad je prostě hravý a variabilní. Zdá se mi tak mnohem výstižnější než všeobecně užívaný november.

Jasný, výstižný a hravý. November je navíc v překladu devátý, což už dávno neplatí. Tak si s radostí zalistujme. Nebo posílejme nějaké listy.  Dost tím zmateme Velkého bratra, který sleduje naši elektronickou stopu, ale na tu listovou nestačí. 

Nebo také otočme list, je třeba čas na změnu. ...?

A k tomu si můžeme upéct něco z listového těsta:-)