1.11. 1775 se třásla země v Portugalsku.
Dnes je to tedy kulatých 250 let od ničivého zemětřesení v portugalském hlavní městě.
Zaujalo mě to v nějakém televizním dokumentu, jaká to byla tehdy fatální zkáza. Co všechno to způsobilo, jak se s tím vyrovnávali...
Dnešní Lisabon je vlastně v podstatě úplně nové město, protože tehdejší zemětřesení bylo natolik fatální a ničivé, že smetlo celé město.
Středověká podoba města je tedy jeho rekonstrukcí.
Ale docela vydařenou a povedenou, řekla bych...
Jeden by neřekl, že to město tu není odjakživa.
Přesto ho tehdejší zemětřesení vymazalo z povrchu zemského.
Když se říká, že všechno zlé je pro něco dobré, tak dobré na tomhle destruktivním zemětřesení bylo asi to, že položilo základy moderní seismologie. Od té doby se začala ta zemětřesení víc studovat a zkoumat, aby se vědělo proč a také jak se bránit.
Sice to pořádně nevíme dodnes, ale je to asi lepší než tehdy.
Ale proč bylo to tehdejší strašlivé zemětřesení tak obří, to se vlastně navzdory zkoumání úplně přesně neví dodnes.
A tenkrát to nevěděli vůbec.
Možná i proto tehdy na pořadu dne, respektive na pořadu tehdejší veřejné diskuse, stanula tzv. teodiceje.
To je pojem nám většině neznámý, ale má kořeny už v antice. A pak se samozřejmě vynořil nejvíc po druhé světové válce.
Teodiceje je spor o to, zda je bůh dobrotivý, když dopustí takové zlo.
Asi to zjednodušuji, ale na složité filozofické úvahy zde prostor není. A ani to neumím, jen mě to zaujalo. Sice víc s tou druhou světovou válkou, tam se o tom diskutuje často, jen jsem nevěděla, že se tomu říká teodiceje a že to vzniklo právě se zemětřesením v roce 1775.
Po tom šíleném zemětřesení se v Portugalsku totiž naprosto logicky hodně ptali, jak to mohl bůh dopustil.
Dobrotivý bůh?
V přísně katolické zemi?
Na svátek Všech svatých?
Otázek prostě bylo mnoho.
Přes sto tisíc mrtvých a město totálně zničené?
Částečně se toho chopili filozofové a vznikla řada zajímavých diskusi a knih.
Voltaire ho, krom jiného, využil ve svém slavném díle Candide.
Tehdejší premiér De Carvalho e Melo ho zase přetavil v politický úspěch, přestavěl město do podoby, kterou známe dnes.
Co ale zmizelo navěky?
Jen namátkou, královský palác, knihovna a archiv se záznamy o výpravách Vasca de Gamy.
Zmizely obrazy , třeba od Tiziana či Rubense.
Katedrála Santa Maria, řada slavných bazilik.
Prostě historie zmizela a město bylo vybudované znova.
Zemětřesení ale neničilo jen Portugalsko, otřesy byly cítit v celé Evropě.
I u nás, v Teplicích, prý otřesy zablokovaly termální prameny.
To tedy muselo být silné.
Dnešní zemětřesení jsou někdy také destruktivní, neumíme se pořád úplně efektivně bránit. Trochu je asi někdy umíme předpovědět, ale často i dnes udeří jako z čistého nebe blesk.
Tak děsivá, jako tomu bylo před 250 lety, snad už ale nejsou.
Dnes si asi víc ničíme města, přírodu či vztahy úplně jinak. Zvládneme to sami, ani na to nepotřebujeme destruktivní zemětřesení.
Svátek Všech svatých, který si dneska připomínáme, je ale i připomínkou i této události, která proběhla před 250 lety.
