Dneska takové pětiměsíční výročí. Ještě to úplně nejsou narozeniny v pravém slova smyslu, ale na druhou stranu, na co bychom čekali.
Jsou to narozeniny. Tady a teď.
Pět měsíců...
Pořád ještě myslím na to, že když se narodil, 29. srpna, tak byl Tobiáš v pohodě a rozhodně by mě nenapadlo, že o pět měsíců později budeme mít doma jiného pejska.
Máme.
Už je docela šikovný, zvládá odloučení i hygienu, chodí na masáže i kosmetiku, kámoší s mnoha pejsky z celého širokého okolí.
Roste jako z vody, ale pořád je takový sameťáček, trochu jako plyšová hračka.
Je to lump i mazel.
Snaží se.
Někdy se tedy nesněží, lumpačí a dělá alotria.
A pak se přijde udobřit. A je to mazel
A ještě Tobíček. I on by měl narozeniny, byl také 29. Ale května. Měl by tedy sedm let a osm měsíců
Jitko, velké štěstí, že Tori je povahově asi hodně podobný Tobiášovi. Kolikrát je to loterie, jakou bude mít pejsek povahu. Chci se zeptat, jestli může Tori chodit s Vámi i do školy?
OdpovědětVymazatMajko, je to tak, zdá se, že bude podobně klidný. Je to trochu rošťák, ale zatím to vypadá, že si budou povahově blízcí,. Jsem za to ráda, jsem si vědoma, že je to velká klika. A do školy chodí, ne tedy do hodiny, ale čeká v kabinetě. Už se to naučil, zpočátku tedy nechtěl, ale brzy se naučil v klidu vyčkat na přestávku. A děti za ním chodí, prý, zda mohou mít trochu canisterapie:-). Tak dobrovolně tráví přestávku v učitelském kabinetu:-). Takže zatím dobrý, děkujeme. A zdravíme Vašeho Bleka:-)
OdpovědětVymazatTo je skvělé, že vydrží o samotě. A canisterapie nemá chybu 😀. Taky s Blekem máváme a přejeme krásný a snad slunečný den 🙂
OdpovědětVymazat