Většina dvacátého století byla v mnoha oborech přípravou na minulou válku.
Některé obory ale naopak zase šly mílovými kroky vpřed, takže nyní nastává totální nesoulad. Nůžky jsou rozevřené tak, že už ani nejde o nůžky.
Školství je takovým zrcadlením společnosti. Tam je hodně vidět vytrvalá příprava na minulou válku, alespoň někde tomu tak je.
O školství se pořád mluví, pořád se nějak reviduje, reformuje, ale vždycky je to minimálně
o krok vzadu.
Chybí tam stěžejní vize, schopnost domluvy.
A tak ve vzduchu pořád lítá nějaké ŠVP, RVP, revize, reforma, dneska hodně i AI, ale skutek utek.
Pořád nikdo pořádně neví jak to uchopit, jak připravit děti na život ve století, kdy jim partnery budou roboti a další umělí diktátoři.
Už i ze scio - škol, které jsou velmi pokrokové, zní jakési varování či spíše úvaha nebo jak to nazvat, že pokud se systém opravdu radikálně nezmění, pak AI znamená, že děti opravdu zhloupnou.
Už teď je velkým problémem kupříkladu čtení s porozuměním / a nejen u dětí, podotýkám/
Moc se ale netrénuje. Není na to prostor.
Nebo lidé? Nebo ochota to učit?
Stejně jako komunikace, která by měla být stěžejní dovedností do budoucna. Není na ní moc prostoru.
Ostatně, komunikovat neumí ani Ministerstvo, které sice nyní představuje nové RVP, ale vlastně se o tom s nikým nebaví. Ani se školami, ani s rodiči, nemluví se podle mého ani se zřizovateli, s veřejností.
Těm se to nyní formou nějakých tiskovek jen oznamuje.
Že platí nové ŠVP / zkratku už ze přeložit i jako šikana vytíženého pedagoga:-)/
Pravda ,mluví se tam o kritickém myšlení, schopnosti spolupráce či kreativitě. Ale jsou to tak nadužívané a nenaplněné pojmy, že bych je klidně označila za floskule.
Na digitální kompetence, které jsou nyní tak žádané, chybí školám hlavně peníze
a odborníci / ti zase logicky souvisí s nedostatkem peněz/. Ovšem celé se to shrne do poznatku, že digitálním dovednostem se ve školách nevěnují, případně jen okrajově.
A vydá se zákaz učit děti cokoliv zpaměti. To je dneska hodně in. Tedy i v ŠVP. Hlavně žádné biflování!!!
Navíc to vypadá, že je naprosto zbytečné a hlavně nežádoucí učit historii, literaturu nebo filozofii.
Vždycky se vynoří ona oblíbená fráze, a k čemu mi to bude?
Nové ŠVP v podstatě v tomto duchu hodně rezonuje.
A můžete v historii třeba hledat aktualizace, propojovat s problémy dneška, které jsou vlastně staré jako lidstvo samo - tedy dezinformace, kupříkladu, přesto je tam pořád to ohrané, k čemu mi to bude? Dějepis? Zeměpis? Fyzika?
Pořád dokola se omílá fráze, že dějepis jsou jen data, která se podle mě už léta neučí, přesto je to takřka nevyvratitelný argument.
Je jasné, že školství potřebuje změny. Jenže - a to je ale můj osobní názor - ne touto cestou, jakou se to vede. Takovému ŠVP, co nám teď bez diskuse vnucují, úplně věřit nelze.
Odhaduji trvanlivost na rok, možná na dva...
Pak zase vstanou noví bojovníci, tedy přijdou noví úředníci, a pojede to nanovo.
Ale možná se mýlím...?
Žádné komentáře:
Okomentovat