Venčení psů s sebou nesou určitou dávku socializace. Tentokrát ale myslím na tu lidskou, nikoliv psí, která je asi intenzivnější, přímočařejší.
Je to i o setkávání s dalšími lidmi.
Jdeme se psem a proti jde někdo jiný. Střetnete se očima, pejskové se začnou očuchávat.
Z logiky věci se pozdravíte. Alespoň já si to myslím.
Ale určitě nejde o většinový názor. Ne vždycky se zdraví.
Často psí majitel prostě jen čumí. Jinak se to asi nedá napsat.
Psi se spolu zarazí a hrají si a pán / většinou to bývají muži, ale jsou samozřejmě výjimky potvrzující pravidlo/ apaticky zírá.
Nepozdraví.
Síla zvyku mě mnohdy nutila zdravit automaticky, ale když se čím dál tím častěji stává, že se vám neodstane odpovědi, tak se také brzdím. Nepozdravím a čekám.
Nic se většinou nestane, proč by také zdravil, když se neznáme, že?
Kdysi se říkávalo, že pozdravit je slušnost, odpovědět povinnost.
Tak toto pořekadlo mnozí páníčkové opravdu neznají. Ve Stromovce je jich docela dost.
Prostě fakt čumí. A neodpoví.
Někdy mě samozřejmě přepadne tendence vychovávat a zdravím podruhé, důrazněji. To už se někteří chytnou, ale ani to není pravidlo.
Někdy si o tom povídám se psem, vysvětluji mu, že pán nezdraví, asi ho to doma nenaučili...
To většinou nezabere, ono jim ani nedocvakne, že je to myšleno na ně. A já si vlastně jen tak nahlas ulevím.
Tak jsem zkusila nezdravit také. Už samozřejmě vím, který balík ani nepozdraví ani neodpoví, tak se ovládám, abych automaticky nepozdravila první. Ostatně, i z hlediska bontonu už na to mám věk, že by muži měli zdravit první.
A ne ne. Je jim to fakt jedno.
Stojíme u sebe, psi dovádějí a nic. Pak pán / věk tady nehraje roli, mladík stejně jako stařík/ trhne vodítkem, houkne na psa, že jdeme / takže mluvit umí/ a odejdou.
Štěně je kontaktní, dovádivé a zvídavé, tak se do blízkosti jiných pejsků dostáváme mnohem častěji než dříve.
A fakt se nezdraví. Není to stoprocentní jev, ale určitě bych napočítala přes padesát procent. A to mi přijde dost tristní.
Někdy komické, jak je pán důležitý, ale pozdravit neumí.
Někdy mě to rozladí, když neumí ani odpovědět.
Ale většinou je to taková moje vlastní sociologická studie. Jen nevím, co si z ní vyvodit? Že tady převládají nevychovaní balíci? Nebo že majitelé psů nezdraví ze zásady, protože mají raději zvířata než lidi?
Nevím, jen mě to zaujalo. Jak někdo dokáže tupě zírat a neodpovědět na pozdrav, přesto, že stojíme kousek od sebe. ..
Zvláštní anomálie.
Nebo se jim nevydařila jejich vlastní socializace:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat