Čtvrtstoletí

 Dvacet pět let zní určitě lépe než čtvrtstoletí. Minimálně při oslavě narozenin.

Letošní leden ale s sebou přináší čtvrtstoletí jednadvacátého století.

Pro ty, co pamatují rok 2000 jako velký přelom, je to až neuvěřitelné, jak rychle to uteklo. Už čtvrt století?!

Leden většinou vždycky nese nějaká předsevzetí a bilancování. Letošní první měsíc k našim tradičním otázkám může přidat i fatalistickou úvahu nad ubíhajícím stoletím.

Co jsme v něm za pětadvacet let vůbec dokázali?

S touto filozofickou nadstavbou se klasicky tluče naše prozaická lednová triáda: zhubnu, budu cvičit a přestanu kouřit/ pít či se hádat s rodinou/.

Ale všichni už z logiky věcí víme, že kupříkladu fitness centra v lednu praskají ve švech hlavně proto, že nově příchozí chtějí zhubnout deset kilo do konce měsíce, což po týdnu vyhodnotí jako nereálné a v únoru už je každá posilovna zase na svém čísle běžných návštěvníků. Ostatní předsevzetí jsou na tom dost podobně.

Tudy prostě cesta nepovede ani v roce 2025. Pojďme tedy zkusit bilancovat právě to uplynulé čtvrtstoletí.

V roce 2000 si někteří mysleli, že budeme běžně létat na Mars. Nebo alespoň do práce. To by v dnešních pražských kolonách jistě bylo vítané, leč šlo o velké vizionářství. Zatím jsme pořád ještě rádi, když dráhy nemají zpoždění a tramvaj jede po své trase klasickou, nikoli vesmírnou rychlostí.

Ale umíme už kupříkladu konverzovat s roboty, do našich životů rázně vnikla umělá inteligence, o které jsme si před čtvrtstoletím četli u Čapka jako o sci-fi, Málokdo věřil v její reálnou existenci.

AI tady je v plné síle a nám to, krom pozitiv, přineslo i větší efektivitu v odkládání práce.

To udělá nějaký chatbot, naučili jsme se novou mantru.

Takže vlastně i plány na rok 2025 bychom mohli rovnou delegovat na AI, ale to, myslím, ještě většina z nás nechce.

Přistupme k tomu tak, že čtvrtstoletí je pěkné číslo, které můžeme aktivně využít s použitím naší vlastní inteligence, nikoliv té umělé.

Můžeme tam vidět kupříkladu nějaké zajímavé dobrodružství na horách či divoké léto na pláži, prostě nějakou nečekanou kapitolu našeho dosavadního příběhu.

Možná s vědomím, že ať už plánujeme cokoliv, přejme si, ať to stihneme ještě před rokem 2050. Protože kdo ví, co nás čeká za dalších dvacet pět let?

Možná už pravidelný linka na Mars, možná otročení pod nadvládou robotů, nebo jen pořád další kolo předsevzetí o hubnutí…

Tak jako tak, letošní půlkulatý leden je skvělý začátek! Pro cokoliv.

 Psáno pro Listy Prahy 1