Měli jsme se studenty takřka depresivní předvánoční čas.
V reálu to tak samozřejmě nebylo, ale když dávám dohromady, kde jsme před prázdninami byli, tak to tak vypadá, Terezín, krypta kostela Cyrila a Metoděje...
Tedy samé neveselé věci.
Při plánování to tak nevypadalo, navíc to celé ředily nějaké výlety do Drážďan kde bylo cílem Muzeum hygieny. A Norimberk, kde to bylo primárně o vánočních trzích.
Takže o to byl ve finále docela zajímavý pel mel. A depresivní to možná připadalo jen mně, děti to tak nevnímají. Ani v Terezíně, ani v kryptě.
V kryptě byly tercie. Tedy osmé třídy věkem.
Ještě dané události primárně v dějepise neprobíraly, ale mluví se o nich, nějaké povědomí by děti mít měly. Třeba se o nich časem ve škole ani nedozví, když teď revize ministerstva chystá skrouhnout výuku dějepisu na jednou hodinu týdně. Takže ti současní mají vlastně kliku, ještě něco k nim doputuje.
Navíc, je zajímavé sledovat, jak někteří bravurně diskutují i o detailech, zatímco jiní jsou úplná tabula rasa. Někteří v kryptě dokonce byli poprvé, respektive poprvé zaregistrovali, že něco takové v Praze je.
Někteří to vnímali se zájmem a empatií, někteří žasli nad tím, jak objevovali Ameriku, některým to bylo úplně šumák.
A už dlouho jsem nepotkala tak milé zaměstnance, vlídné dámy, nadšený průvodce, bylo to prostě po organizační stránce výjimečně milé.
Takže většinový dojem /můj/ je dobrý.
Žádné komentáře:
Okomentovat