The end

Vánoce finišují. Pro někoho je to nejkrásnější čas roku, pro jiné ale představa čistého zoufalství.

V mediálním prostoru, který vytrvale tlačí na představu ideálních rodinných klišé

u naparáděného stromečku a barevně sladěných dárků, se na lidi, co Vánoce z nejrůznějších důvodů nemusí, moc nemyslí. / nebo myslí, ale ne tak viditelně nebo slyšitelně/.

Pravdou je, že vánoční idylka je příšerně nekompromisní. Nabízí jednu jedinou šablonu štěstí: rodinná večeře, šťastně jiskřící dětské oči u stromečku, a nejlépe příval slz dojetí. Nic mezitím není povoleno. 

A když tímhle nárokům nevyhovujete, máte smůlu

Příkaz zní jasně: musíte být veselí, musíte si to užít, musíte zářit jako hvězda na stromečku.

Jenže co ti, kdo to mají jinak? Třeba ti, pro které Vánoce nejsou radostné období plné veselých andělů, protože zrovna bojují s nějakou nemocí a anděla vnímají jen jako nějakého potencionální posledního zachránce?

Případně ti, kdo prostě jen nenávidí mrazivý sentiment koled a umělých sobů a rodinných sešlostí?

Lidí, co z nějakého důvodu nesnáší Vánoce, je ve finále víc, než by člověk na první dobro čekal.

A pak tu jsou ti, kdo ztratili někoho blízkého.

Pro ně se Vánoce stávají bolestnou připomínkou toho, co jim chybí. Prázdné místo u stolu, ticho tam, kde kdysi býval smích.

Jakákoliv snaha o radost je naprosto marná.

Takové Vánoce jsou spíš maratonem nepříjemných vzpomínek, povinností a pocitu, že se to musí nějak přežít.

A dnešek tu naději přináší.

Štěpán. Ano, svatý Štěpán, který přichází jako hrdina s mečem a definitivně ukončuje tuhle sváteční estrádu.

Na Štěpána se pozvolna vrací realita. Je to jako nadechnout se po dlouhém potápění. Konečně si můžeme říct:

 "Tak, a je po všem."

Někdo může říct, že to zničí kouzlo Vánoc, ale třeba právě tahle obyčejná pravda dělá Vánoce snesitelnější. Vánoce nemusí být dokonalé. Nemusíme se cítit šťastně jen proto, že jsou.

A pokud jsou pro někoho nejlepším momentem svátků ty chvíle, kdy už skončily, je právě dnešek jejich dnem.

. Svátky jsou pryč a život pokračuje. Možná právě v tom je pro mnohé skrytá radost Vánoc: že nejsou věčné.

 Štěpán také nabízí čas na procházku, na lehčí oběd, na příslib obyčejného dne. Je to čas, kdy se můžeme nadechnout a přestat předstírat.

Takže pro všechny, kdo letos neslaví vánoční pohádku, ale spíš realitu života, je tu jedna malá nevyžádaná rada:

Přečkejme to.

Protože na konci svátku čeká svatý Štěpán. 

A pak už můžeme začít odpočítávat do jara.