Jedno orosené jistě každý rád dá. Zejména v teplém, slunečném dni. Ovšem vyrazit na pivo s Karlem Velikým se nepovede jen tak každému. My byli už podruhéJ. Karlínské gymnázium se totiž chopilo velmi chvályhodné činnosti a pořádá dějepisnou olympiádu pro druhý stupeň středních škol, tedy pro věk, který dosud žádnou historickou soutěž neměl. Je to obrovský kus práce, který měl dnes dopoledne své vyvrcholení. A kantorky z Karlína mají můj hluboký obdiv a úctu. V kině Atlas se díky nim sešli studenti,kteří mají rádi historii, aby zde předvedli své prezentace. Pravdou je (a k velké škodě věci), že gymnázií mohlo být víc, ale dobrá věc si většinou dlouho hledá své místo na slunci, La tak všichni věříme, že v dalších ročnících bude účastníků více. Stojí to totiž za to, setkat se s jinými studenty (i kantory), kouknut a porovnat, jak to dělají jinde. A musím říct, že pro mě to bylo hodně inspirativní. Jak akce samotná, tak práce studentů, tak i setkání s kolegy, kteří v sobě nezapřou nadšení a elán pro věcL. Vyhrál František Gellner. Tedy ne on sám, neb on se nám ztratil v první světové válce, ale prezentace o jeho bouřlivém životě, nazvaná příznačně Píseň zhýralého jinocha. Je to téma pro studenty zajímavé, vím, že slokou zhýralého jinocha o smrti:
Nezemru já od práce
Nezahynu bídou
Nezalknu se v oprátce
Skončím syfilidou...
studenty vždycky zaujmu. Ostatně, i já sama, jako gymnazista, jsem si to dobře pamatovalaJ. Gymnázium Altis udělalo skvělou prezentaci, ve které přebýval snad jen poslední slide, což konstatoval i člen poroty Eduard Stehlík, kterého asi znáte, jako vojenského historika. Ale i tak, výhra byla zasloužená, byť já bych samozřejmě přála výhru svým studentůmJ. Ti ale vyhráli loni a letos byli se svou exkurzí do života rudolfínské Prahy druzí, což je úspěch skvělý a já jsem na ně pyšná. MocJ! Takže jsme si dopoledne dali symbolicky jedno pivko s Karlem Velikým a již se mohu soustředit na podvečerní křest. Jak vidím účast, potvrzení pozvánek a následné omluvy, o tom až příště. Nechci vnášet kapku hořkosti do dnešního, zatím úspěšného, pivního pohárku. Vždyť už i Gellner psal, že
A člověk jde tak sám a sám
Vstříc nehostinným končinám
Lhostejný lidem a své době
A plný trpkosti sám k sobě…..
Tak gratuluji Altisu i mým ctitelům Rudolfa IIJ., všem kantorům ke Dni učitelů-( tím jsem šokovala v květinářství, paní nevěřila, že se něco takového slaví ( o tom příštěJ)) a rozechvěle očekávám večerní křest. A po něm půjdu na pivo, opravdovéJ
Jitko,
OdpovědětVymazatpřipíjím na zdraví Vám ke dni učitelů, Vašim studentům a na úspěšný večerní křest !
Vy se máte, Vám se "jen" květinářka divila (paměť člověčí bývá krátká), ale já nenašel ani to květinářství. Zato občerstvoven a obchůdků "pro oči" v onom koutku Prahy bylo dost a dosti. Inu, vše pro turisty.
OdpovědětVymazatA gratuluji k tomu druhému místu. Vaši žáci Vás musejí mít rádi, že se tak dobře učí. To by neoblíbený kantor v nich nerozdmýchal.
OdpovědětVymazatkrásná akce.
OdpovědětVymazatF. Gellner je můj oblíbenec, jeho Vzdušné vidiny mě provázely předmaturitní dobou.. dlouho jsem si na něj nevzpoměla :)
Gratuluji k úspěchu studentů! Je určitě radost učit studenty, kteří se dovedou pro něco nadchnout.
OdpovědětVymazat